Sociální aspekty devastace lesů (Josef Rajchard)

Hlavní stránka > Archiv > Články rok 2014 > Sociální aspekty devastace lesů (Josef Rajchard)

28.2.2014

             Bezprostřední vliv člověka na skladbu vegetace je nesmírný. Plocha lesů se snižuje jejich vypalováním a těžbou dřeva na všech kontinentech. V letech 1945 - 1975 ubývalo ročně cca 369000 km2 lesních porostů ročně (tj. 0,8 %)! Závažné jsou zejména ztráty tropických lesů (čtvrtina rozlohy za 30 let !) Jen asi 1/3 odlesněných ploch je následně zemědělsky využita, zbytek zůstává po zničení lesů nevyužit. Tropické deštné lesy, které se významně podílejí na tvorbě světového klimatu (nejen lokálního!), jsou prakticky neobnovitelné. Oblasti tohoto biomu zaujímají pouze 12 % povrchu souše, 4 % zemského povrchu, ale působí celoplanetárně jako významný měnič různých forem zářivé energie Slunce, zásobárna i konvertor vody kapalného i plynného skupenství - vytváří obrovský objem páry, která ovlivňuje meteorologické mechanismy atmosféry. Z oblastí tropických deštných lesů vytékají veletoky, jejichž hydrologické účinky někde dalekosáhle zasahují do oblastí aridních (Nil). Živá i odumřelá biomasa tropických deštných lesů váže nejméně 1/4 organického uhlíku a tvoří tak rozhodující část koloběhu tohoto prvku v biosféře. Vazbou uhlíku působí jako regulátor množství CO2 v atmosféře a tím omezují nebezpečí vzniku skleníkového efektu. Spalování lesů zvyšuje celkovou kontaminaci atmosféry prachovými částicemi - v posledních 50 letech se zvýšila prašnost spodních vrstev atmosféry 3x, což není bez závažného vlivu na meteorologickou situaci. Existují studie, pokládající přímou úměru mezi devastaci jiho- a středoamerických deštných lesů na straně jedné a frekvencí a intenzitou ničivých tornád na straně druhé. Na místech zničených lesů jsou zřizovány zejména pastviny pro dobytek, které však mají omezenou životnost - za několik let je půda zcela zničena a na pastviny je vypálena další plocha lesa - „na stojato“, se zásobou využitelného (ale často ve značné míře nevyužitého) dřeva, s bezpočtem živých organismů, rostlin a živočichů. Relativně nejméně devastující je výběrná těžba, zejména je-li prováděna v souladu s lesnickými zásadami, nejdestrukčnější jsou holoseče a zejména vypalování. Následkem odlesnění dochází k půdní erozi, na svazích často k rozsáhlým sesuvům půdy, které na řadě míst pohřbily lidská sídla s tisíci obyvateli. V oblastech s teplým a vlhkým klimatem dochází po odlesnění také k nesmírně závažné degradaci půd – feritizaci, v jejímž důsledku vznikne na povrchu pevná krusta, dokonale sterilní a velice stabilní.

           Nesmírně tragická je likvidace tropických deštných lesů z hlediska zachování a ochrany genofondu Země - vzhledem k vysoké druhové diverzitě mizí s jejich ničením nenávratně bezpočet druhů rostlin a živočichů, mnohé dříve, než byly vůbec poznány (vzrostlý strom může hostit stovky druhů epifytů a následně bezobratlých živočichů, vázaných na každý z těchto druhů, nepočítaje v to obratlovce a dále život ve vodách nacházejících se a vytékajících z těchto oblastí). Jde i o praktické hledisko - podle odhadů je farmakologicky prozkoumáno pouze cca 1% druhů rostlin z oblastí deštných lesů; z tohoto prozkoumaného 1% pochází až 40% farmakologicky účinných látek, používaných jako léčiva. Kolik potenciálních léčiv zmizí na spáleništích dříve, než byla objevena a využita! Pak je zde také etický aspekt – milióny živých stvoření hynou v plamenech!

            Přiměřené obhospodařování tropických deštných lesů a tím rozumné využívání obnovitelných přírodních zdrojů samozřejmě možné je. Různými způsoby agrolesního hospodářství je využívána půda k produkci tropického ovoce a dalších zemědělských plodin v kombinaci se zachovalým lesem v poměru, neohrožujícím rovnováhu ekosystému ani existenci řady taxonů. Některé plodiny vyžadují určité zastínění, jsou proto pěstovány v zástinu pod vysokými stromy (např. kakaovník).

            Vyspělé země organizují pomoc na záchranu tropických deštných lesů, zatímco na druhé straně se podílejí na jejich devastaci nepřímo, obchodem s dřevem a produkty, získanými v oblastech zničených lesů.

Sociální aspekty: exploatace lesů vyvolává „přínos“ pro místní obyvatele jen krátkodobý, následovaný trvalým obdobím, kdy na těchto místech výrazně klesá možnost se uživit, a to ani tradičním ani náhradním způsobem. Zničení lesů a tím celková devastace krajiny nutí místní obyvatelstvo měnit životní styl, znamená mimo jiné hromadnou migraci do slumů na okrajích velkoměst se všemi průvodními nepříznivými dopady: nezaměstnanost, otřesná hygiena, kriminalita… odklon od původních hodnot rodinných, kulturních, duchovních…K tomu je třeba přičíst přírodní katastrofy, způsobené devastací lesů – jeden z bezpočtu případů: při jednom ze sesuvů odlesněných svahů zahynulo ve slumech Caracasu přes desítky tisíc lidí, další desetitisíce přišly o všechen skrovný majetek…

Tisk   |   Poslat článek známému