Opravdu víme, co je ekologie? (Josef Plocek)

Hlavní stránka > Archiv > Články rok 2015 > Opravdu víme, co je ekologie? (Josef Plocek)

2.3.2015

Opravdu víme, co je ekologie? (Josef Plocek) Přestože jsem se s tímto pojmem setkával po dlouhá léta v různých článcích a novinách, nikdy jsem nezjistil, co přesně tato nauka znamená. Zlobil jsem se na svou neznalost a nedostatečnost poznání i na autory defektních článků.

 

A poněvadž mne prasklý krček stehenní kosti odsoudil v nemocnici k nočnímu neosvětlenému zírání „do blba“ a k duchovním úvahám, rozhodl jsem se věnovat přemýšlení o otázce ekologie.

Z opatřeného výpisu Slovníku cizích slov jsem zjistil tato fakta:

Ekolog je odborník v ekologii, tj nauce o vztazích organismů k prostředí a o vztazích mezi organismy v určitém prostředí. Slovník dále vymezuje organismus jako 1. biologický soubor orgánů živočišného nebo rostlinného těla, ústrojí, ústrojenství, 2. jako biologického živého jedince (rostlinu, živočicha, člověka), 3. jako celek uspořádaně a účelně složený a uzpůsobený k jistým funkcím, 4. knižně složení, stavbu, učlenění.

Z těchto krajně obecných a abstraktních pojmů jsem se ovšem nijak nedostal k pojetí ekologie. Ekologie jako nauka se nedá vymezit jednoduše, neboť zahrnuje množství jednotlivých případů a podob, takže jednoduchá definice by je nestačila pojmout všechny. Musela být proto koncipována definice nejvýše abstraktní a obecná. Poněvadž z definice ekologie není možno odvodit její věrnou podobu, bytnost, byl jsem postaven do podobné situace jako před padesáti lety, kdy jsem nevěděl, co je ideologie, jaká je její definice. Tehdy sem se pokusil dotázat asi patnácti vzdělaných osob, co pod pojmem ideologie chápou a jejich odpověďmi jsem byl zklamán. To, jak interpretovali ideologii, byly ve skutečnosti jen jejich osobní úvahy a spekulace v mnoha podobách. Když jsem pak studoval odbornou historickou a sociologickou studii Hannach Arendtové Původ totalitarismu s podrobným popisem negativních znaků nacismu a marxismu, v níž je uveden poznatek o vzniku ideologií cestou aplikace jediné premisy odpoutané od skutečnosti, a když jsem se seznámil s dílem politika a právníka Voegelina Nová věda o politice, se studiemi o gnózi a gnosticismu, stačilo mně to dostatečně k pochopení ideologií a už jsem se na to nikoho neptal. V nemocnici jsem možnost takovéto ankety neměl, ale považoval bych ji za zbytečnou … Zbývala jen jediná cesta: Nalézt jedinou obecně uznávanou ekologii, konfrontovat ji s definicí ekologie slovníku, pochopit podstatu a bytnost ekologie, hledat další příklady ekologie. Vzorový příklad skutečné ekologie jsem nalezl, když jsem v tisku narazil na připomínku toho, jak sovětská vojska opustila naši země.

Když sovětští vojáci po několikaletém okupování opustili svá sídla, zanechali je v zoufalém stavu. Na jednom sídlišti zůstal po jejich pobytu prostor velikosti asi dvaceti metrů čtverečních v podobě beztravnaté plochy, jakési „bahnisko“, „neplodná žumpa“, místo odpadu a odkladu zbytečných věcí a materiálu, které bude třeba vyklidit, odstranit a zatravnit. Obsahem tohoto bahniska byla voda, bahno, zbytky benzinu, nafty, olejů a jiných rozpustných materiálů. Tato žumpa obsahovala také odložené ruční zbraně a střelivo. Nápravná práce byla svěřena odborné firmě a pracovníkům, mezi nimiž nemohl chybět ani ekolog, který ve smyslu ekologie určil postup vyčišťovacích prací.

A tak voda nasycená uvedenými ingrediencemi byla vyčerpána, bahno a část zeminy odstraněny, zbraně a střelivo za přísného dohledu (?) odstraněny (z obavy z nevybuchlého střeliva a kvůli ohrožení pro pracující dělníky).

Promítneme-li nyní uvedenou skutečnost do pojmových znaků ekologie, pojem „prostředí“ nám v daném případě představuje uvedená žumpa, bahnisko a jeho vyčištění a náprava vadného stavu; jednotlivé složky obsahu této žumpy nám představují jednotlivé znaky „organismů“. Tyto ingredience žumpy a močálu v ekologové podobě se nacházejí ve vztazích k prostředí a ve vzájemných vztazích mezi sebou v určitém prostředí.

Překvapuje mne, že uvedená definice ekologie ve Slovníku cizích slov nemá nikde žádnou oporu v právním řádu ani v řádu morálním – víme přece, že každé naše jednání musí být v souhlase s právem a morálkou a že bez těchto prerogativ těžko přežívá. Např. stát, který by existoval bez opory v zákoně a v morálce, by nemohl mít naději na trvalé bytí a život. Kdepak zůstala společenství stěhování národů, která existovala jen dočasně a ztratila svá bytí, neboť neměla v těchto řádech oporu a zakotvení. Navíc ekologie se netýká jen případu uvedeného bahniska po odchodu ruských vojsk z naší země, nýbrž musí hledat i odpověď na řešení a postup takových případů jako jsou důležité a odpovědné otázky mzdové a imigrační: zde musí ekologie hledat řešení pro spravedlivé mzdy a morální postupy vůči imigrantům. Náš stát se např. dopustil nesmírného omylu a pochybení, když prohlásil, že morálka je pouhým moralizováním a je jen soukromou záležitostí každého člověka. Důsledky tohoto tvrzení spatřujeme na dnešním stavu našeho státu, kde nedostatek morálních zábran přivedl náš stát v důsledku tolika případů korupcí a organizovaného zločinu do sféry velmi negativního ohodnocení.

Pokusme se nyní nastínit další případy ekologie: „prostředí“ = neplodná zemědělská půda. Nějaký sedlák si stěžuje, že jeho zemědělská půda je neplodná. Věci se ujímá ekolog. Je zajímavé, že kolem této neplodné půdy se nacházejí další zemědělské pozemky, které jsou obdělávány, takže slunce, vláha, počasí, roční doba a podobné „organismy“ nemohou být příčinou neplodnosti sedlákovy půdy. V tom případě ekolog provede analýzu sedlákovy půdy a zjišťuje jednotlivé „organismy“ jejího obsahu. Potom provede stejný postup u blízkého plodného pozemku. Když zjistí, že neplodný pozemek postrádá některý „organismus“, např. minerál, který se na neplodném pozemku nenachází, může se jednat o příčinu neplodnosti sedlákovy půdy; poradí tedy sedlákovi doplnit jeho pozemek příslušným minerálem. Další „prostředí“ = migrace obyvatel jiné země. Emigrant přichází třeba z Afriky a jako důvody emigrace uvádí tyto „argumenty“: ztráta zaměstnání, nedostatek vody na zavlažování polí, chybí majetek na vykopání studní, hledá si lepší práci v bohaté Evropě, subvence od dárců ze světa pohltí domovský vládce země, případně za ně nakoupí zbraně proti nepřátelům státu, rodina emigranta se bojí o život a prchá před útočníky. Pro ekologa je to velký problém, případně také mravní. Má zamezit emigraci? Neboť i jeho země má velkou nezaměstnanost … I Evropa podstupovala při stěhování národů velké boje s okupanty a musela se s tím sama  vypořádat; emigrant se musí vypořádat se svým vládce a pokusit se čelit útočníkům. Další „prostředí“ = práce a odměna za práci. Touto otázkou se zabýval již před 130 léty podpis Borských tezí; „argumentů“ je mnoho a práce ekologů nadmíru obtížná a odpovědná, zvláště morálně. Ekologie je stále aktuální i k řešení následujícího „prostředí“ = rekreační plavba parníkem z Prahy Zbraslav; „argumenty“: možnosti zábavy: tiché pozorování Vltavy a okolí řeky. Tanec. Zpěv. Debata s přáteli. Ekolog doporučuje nejlepší způsob zábavy, která vede k návratu do Prahy plnému dojmů a vzpomínek. Je tu ale také „prostředí“ = válka a po boji jsou zranění vojáci dopraveni do polního lazaretu. Jediný lékař je ve funkci rozhodčího ekologa, posuzujícího, kterého pacienta ošetřit nejdříve a zbavit bolesti a zachránit mu život; „argumenty“: někteří mlčí, jiní sténají bolestí a volají o pomoc. Lékař z nedostatku času musí ty nejvážnější případy ponechat jejich osudu a věnovat se jen těm, které je možno udržet při životě i pro budoucnost. „Prostředí“ = potopa a záchrana obětí ze zničených domů. Mnozí zachránci využívají možnost rabování; „argumenty“: přítomní policisté ve smyslu ekologie musejí ponechat stranou rabování a věnovat se záchraně obětí. „Prostředí“: postup ekologa věrně podle právního a mravního řádu; „argumenty“ stejná  opora v právu i v morálce.

Poněvadž jsem chtěl zjistit, kolik z inteligentních lidí se seznámilo s ekologií, jak ji představuje Slovník cizích slov, obrátil jsem se na dva své dobré přátele, oba jsou výtečnými právníky. Jménem tvůrců ekologie jsem jim položil otázku, co je jim známo o pojmu ekologie. Nazvěme jednoho třeba Dušanem a druhého Václavem.

Dušan na položenou otázku odpověděl: Stvořitel světa tento svět vložil do správy lidí, aby jej užívali a požívali jeho plody, spravovali jej tak, aby svět byl stále ve svém stavu lidem k dispozici, zachován v dokonalém stavu, a aby lidé svou správu prováděli ke zlepšování a zdokonalování světa a nesli tak svou odpovědnost za jeho dobrý stav. Toto je podstata ekologie ve dvou podobách: jednak jako stvoření a předání světa do správy lidu a jednak v podobě lidské právní úpravy této ekologie. V drůbežárnách byly však slepice omezovány na své „svobodě“ malým prostorem klecí, takže nemohly ani řádně protáhnout svá křídla.

Z uvedené odpovědi Dušana je patrné, že nemluví ani o „prostředí“ a „organismech“, takže o skutečné „ekologii“ nehovoří, nýbrž za ekologii považuje obsah svých slov, což je vlastně nábožensko-historická a morální interpretace katolického učení o světě. Odpovídá tedy na něco, nač není tázán, třebaže jeho odpověď je brilantní a spontánní. Neexistují tedy ani dvě ekologie, jak říká Dušan, leda by chtěl doplnit deficitní ekologii nějakým dodatkem. Tazatel a Dušan se proto nemohou dohodnout, neboť jeden hovoří o voze, druhý o koze. Přesto je třeba na Dušanovi ocenit jeho spontánnost a bohatý výrazový slovník.

Václav se ve své odpovědi shodl s Dušanem. Ani on neznal přesný význam ekologie a jeho odpověď byla rovněž nábožensko-historickou interpretací církevního učení o světě. Když však coby znalec zmínil život zemědělců a rozhovořil se o selském střídání různých kultur satby, k čemuž zkušeností tisíciletého obdělávání polí sedláci došli bez znalosti ekologie, musel jsem uznat, že zemědělci i přes neznalost nauky ekologie obdělávali svá pole tradičně ekologicky.

Omluvil jsem se svým přátelům, že jsem je tak přepadl svým dotazem k ex abrupto odpovědi a ujistil jsem je, že bych před půl rokem odpověděl stejně jako oni.

JUDr. Josef Plocek

 

Tisk   |   Poslat článek známému