Papež František a Pán světa (Roman Míčka)

Hlavní stránka > Archiv > Články rok 2015 > Papež František a Pán světa (Roman Míčka)

30.1.2015

Papež František a Pán světa (Roman Míčka) ... aneb Doporučená četba papeže Františka. Už jste uposlechli výzvy papeže Františka a přečetli si Bensonova Pána světa? Že nevíte, o čem je řeč? ... Nevzpomínám si, že by v poslední době papež doporučoval k četbě nějakou beletristickou knihu ...

Doporučená četba papeže Františka

Už jste uposlechli výzvy papeže Františka a přečetli jste si Bensonova Pána světa? Že nevíte, o čem je řeč? Papež během své zpáteční cesty z Filipín kromě mediálně hojně zmiňovaných "katolických králíků" (rodin, které mají nerozumné množství dětí) doporučil k četbě knihu Lord of the World (1907) Roberta H. Bensona. Nevzpomínám si, že by v poslední době papež doporučoval k četbě nějakou beletristickou knihu, k tomu musel mít František důvod hodný zřetele.

Možná by nás nepřekvapilo, kdyby nám doporučil kupříkladu nějaký román Dostojevského, třeba Idiota, který se cituje již i v papežských encyklikách (srov. Lumen fidei, 2013, čl. 16), nebo román Bratři Karamazovi, o němž i Tomáš Garrigue Masaryk údajně prohlásil, že je bezpochyby největším kdy stvořeným literárním uměleckým dílem. Také nám mohl třeba doporučit některou ze světoznámých knih Tomáše Halíka, které bezesporu četl. Ale papež František nám doporučuje právě Pána světa, tuto více než sto let starou konspirativní anti-utopii varující před nástupem globální vlády Antikrista.

Po přečtení překladu textu tiskové konference jsem nejprve zůstal mírně otřesen – chce nás papež František uvést do rozpaků? Bensonův román, který vyšel záhy po svém vydání v roce 1913 i česky (a já jej před časem marně sháněl po všech antikvariátech), jsem si před časem vytiskl z jediného dostupného zdroje na internetu – ze stránek Institutu sv. Josefa, známé to instituce vedené katolickým ultratradicionalistou Michalem Semínem. Zde si román velice považují jako obraz současných bezútěšných poměrů a je na stránkách dostupný i ve čtené verzi ve formátu MP3. Vědom si kontroverzní povahy textu jsem několik měsíců stále otálel s četbou a čekal na vhodnější dobu – kolegové v práci, kteří mne znají, mě již dlouho varují před obdobnými texty (které ze studijních důvodů rád čítávám), protože tyto vzbuzují celou škálu divokých apokalyptických a konspirativistických obav, jejichž ráz je třeba podle názoru „současné teologie“ spíše mírnit. Už mi z těch příběhů a legend o Antikristu, nástupů doby temna a všech možných vizí konce světa, zjevení, zpráv a konspirací o totalitní světovládě, vlády svobodných zednářů, úpadku křesťanství a nástupu New Age náboženství trochu brněla hlava.

Posílen papežovou výzvou jsem se však záhy pustil do čtení... Hrůza a děs – jak jsem se obával, do světa na počátku 21. století přichází Antikrist, skrytý v podobě světového politika a mírotvorce, velmistra všech svobodných zednářů. Církev je pronásledována a katolíci jsou lůzou zabíjeni po tisících, dokonce je po bombardování Říma zabit sám Papež Jan XXIV. a s ním i takřka celý sbor kardinálů. Na druhou stranu je po vládou Antikrista, který získá funkci Prezidenta Evropy a následně i Prezidenta světa, sjednocen celý svět a v bolestech přichází éra toužebně očekávaného míru a šťastné éry dějin, která je ve znamení jakéhosi soft-socialismu. Zjevené náboženství je nahrazeno vírou v sílu přírody a kreativitu člověka, „domy euthanasie“ pro ty, co nechtějí žít, prosperují. Takže přesně, jak jsem se obával...

Hned jsem začal více podezřívat Evropskou unii z omezování národní suverenity a protikřesťanských tendencí, OSN ze světovládných ambicí, úsilí o ekumenismus jako hrozbu plytkého přírodního náboženství, svobodné zednáře jako největší nepřátele lidstva, lidskoprávní organizace z jejich ideologie humanrightismu a deformace přirozených hodnot lidskosti, ouha...

Inu, co naplat, ale na stranu druhou jsem si uvědomil, že nám, kteří nemají daleko ke spíše konzervativním názorům na svět a náboženství, nám papež tímto poselstvím vysílá určitý signál. Zatímco dosud některé z nás (mne moc ne) trápil spíše svými znepokojivě pokrokovými pohledy a názory, nyní můžeme říci, že je papež také konzervativec. I když je smířlivý k osobám jako jednotlivcům (třeba ti socialisté), není podle všeho smířlivý ke zhoubným ideologiím. Pána světa totiž doporučuje právě jako obraz „ideologické kolonizace“, která světu hrozí v souvislosti se špatně uchopenou globalizací a současnými ideologickými trendy. Jako reprezentativní příklad této ďábelské „ideologické kolonizace“ uvádí násilné uplatňování teorie genderu. Dále také v souvislosti s trendy globalizace volá po uchování autonomie a identit národů: „Národy totiž nesmí ztratit svou svobodu. Národ má svou kulturu a historii, když ale koloniální impéria diktují své podmínky, usilují o ztrátu národní identity a nastolují stejnost. Taková globalizace se podobá kouli, kde všechny povrchové body leží ve stejné vzdálenosti od středu. Rád užívám jiný model pro označení pravé globalizace. Je důležité globalizovat, ovšem jako v mnohostěnu, kde každý národ a každá část uchovává vlastní identitu, aniž by podlehla ideologické kolonizaci. Takto vnímám ideologické kolonizace“. Když k tomu přidáme ještě citát z nedávného Františkova projevu v Evropském parlamentu, je obraz dokonalý – hovoří-li papež o impériích, nemyslí konkrétní impéria (jako třeba USA), ale impéria globální, ideologická a skrytě konspirující: „Výzvou nynějšího historického okamžiku je udržovat naživu realitu demokracií, předcházet tomu, aby jejich reálná síla, politický výraz národů byl odstraněn na nátlak nadnárodních, nikoli univerzálních zájmů, které demokracii oslabují a přeměňují na uniformní systémy sloužící neznámým impériím. Toto je výzva, před kterou vás dnes dějiny staví“.

Jak lahodící slova pro ucho konzervativce, na mne až trochu moc „protievropská“, „nacionalistická“ a „antiglobalistická“, snad papeži odpustím i ty "králíky", ač jsem si stihl ve své nerozvážnosti pořídit o jedno dítě víc, než František doporučuje...

 

Roman Míčka, Teologická fakulta JU

 

Tisk   |   Poslat článek známému