Gaudium et spes padesát let poté

Hlavní stránka > Archiv > Publikace > Gaudium et spes padesát let poté

12.12.2015

Gaudium et spes padesát let poté kolektivní monografie SO ČBK březen 2016, CDK

Anotace:

Výročí padesáti let od druhého vatikánského koncilu představuje výzvu k reflexi obsahu a významu koncilu včetně toho, jak dalece se jeho učení projevuje v životě círke, především pak v realizaci její deklarované otevřenosti ke světu a v její starosti o potřeby člověka. Tato reflexe může být obohacena o cenné zkušenosti a životní "moudrost" uplynulého, poměrně již dlouhého období, charakterizovaného řadou společenských proměn. Právě ty staví koncilní výzvy do nového světla, v němž musejí být hlouběji analyzovány a promýšleny.

Kolektivní monografie věnovaná pastorální konstituci druhého vatikánského koncilu Gaudium et spes (z r. 1965) chce být v tomto směru návodnou a inspirující. Věnuje proto pozornost obsahu konstituce, jejímu významu a recepci, a to s ohledem na společenské proměny, ke kterým během padesáti let od vydání dokumentu došlo především v evropské, ale také v mnoha ohledech specifické české společnosti.

Autoři:

Jiří Hanuš, Jan Hojda, Peter Hünermann, Michal Kaplánek, Miroslav Kněz, Lucie Kolářová, Roman Míčka, Aleš Opatrný, Michal Opatrný, Jakub Sirovátka, Karel Skalický, Jindřich Šrajer, Petr Štica, Marek O. Vácha, Maria Widl

 

Obsah:

1. kapitola: Historický a pastorálně teologický význam Gaudium et spes

1.1 O poselství(ch) koncilní konstituce Gaudium et spes

1.1.1  Oslovit spásně svět

1.1.2  Tři poselství před konstitucí Gaudium et spes

1.1.3   Poselství konstituce Gaudium et spes

1.1.4   Poselství druhé části konstituce: její rozkročenost

1.2  Pokus o historické čtení dokumentu Gaudium et spes

1.2.1 Historicita dokumentu Gaudium et spes

1.2.2 Teologické výroky Gaudium et spes v kombinaci s jejich analýzou

1.2.3 Výklad několika obrazů v Gaudium et spes

1.2.4 Církev uznává skutečnost „dvou“ světů, skutečnost sekularizace

1.3  Gaudium et spes – význam dokumentu jako pastorální konstituce: Dokument otevřený a otevírající

1.3.1 Co je to „pastorální konstituce“

1.3.2 Znamení času a konstitutivní význam světa pro sebepojetí církve

1.3.3 Dialog církve a teologie se světem podle Gaudium et spes

1.4 Gaudium et spes včera a dnes: Kontrastní aktualizace znamení času, nebo-li situace člověka v dnešním světě

1.4.1 Pohled nazpět na dobový kontext II. vatikánského koncilu

1.4.1.1 Naděje a úzkost (GS 4)

1.4.1.2 Podmínky vědy a techniky (GS 5)

1.4.1.3 Společenské změny (GS 6)

1.4.1.4 Psychologické, mravní a náboženské změny (GS 7)

1.4.1.5 Nerovnováha dnešního světa (GS 8)

1.4.1.6 Obecné snahy lidského pokolení (GS 9)

1.4.1.7 Hluboké otázky lidského pokolení (GS 10)

1.4.2 Epistemologie současného teologického myšlení

1.4.2.1  Připomínka

1.4.2.2 Charakteristika „postmoderních teologií“

 

2. kapitola: Člověk a jeho svět – otázky po identitě člověka v Gaudium et spes

2.1 Pojetí člověka v Gaudium et spes

2.1.1 Obraz člověka

2.1.1.1 Poznámky k metodologii, hermeneutice a epistomologii

2.1.1.2 Důstojnost člověka

2.1.1.3 Člověk jako člověk ve světě

2.1.1.4 Pokus o syntézu

2.1.2 Teologicky rozumět člověku „padesát let poté“

2.1.2.1 Platnost metodologie Gaudium et spes

2.1.2.2 Konkrétní pokoncilní teologické inspirace

2.1.3 Integrující model teologie Božího obrazu

2.2 Lidská identita a náboženství. Několik poznámek k jejich vztahu

2.2.1 Člověk a náboženství v „sekulárním věku“

2.2.1.1 „Autentické náboženství“ (Charles Taylor)

2.2.1.2 Víra jako „opce“ (Hans Joas)

2.2.2 „Náboženství pro dospělé“

2.2.3 Budoucnost křesťanství. Pokus o výhled

2.2.4 Religiozita jako antropologická konstanta

2.3 Pojetí kultury v Gaudium et spes a jeho antropologická východiska

2.3.1 Otevřenost církve vůči světu

2.3.2 Dynamický poměr křesťanství a kultury

2.3.3 Dialogický vztah křesťanství a kultury a jejich oboustranný přínos

2.3.4 Inkulturace

2.3.5 Kultura jako součást reflexe víry

2.3.6 Člověk a kultura v rámci „dvoupodlažní“ konstituce

2.3.7 Člověk stvořený k obrazu Božímu – teologické docenění kultury a lidské činnosti ve světě

2.3.8 Christocentrická perspektiva a adventní rozměr kultury

2.3.9 Rozdílné přístupy v kapitole o kultuře a prvky přirozenoprávní argumentace

2.3.10 Pojetí kultury, která odhaluje tajemství člověka

2.4 O důstojnosti manželství a rodiny

2.4.1 Důstojnost manželství a rodiny – důstojnost člověka

2.4.2 Manželství jako společenství života a lásky

2.4.3 Manželská láska jako hodnota sama o sobě

2.4.4 Mravní hodnocení manželského tělesného spojení – otázka plodnosti

2.4.5 Služba životu – odpovědné rodičovství

2.4.6 Rodinné vztahy – otázky výchovy v rodině

2.4.7 Koncilní pojetí manželství a rodiny – „nedokončený“ Koperníkovský obrat?

 

3. kapitola: Měnící se církev ve změněném světě

3.1 Život katolických křesťanů „padesát let poté“

3.1.1 Základní charakteristika moderny a postmoderny

3.1.2 Odraz moderny a postmoderny v životě katolických křesťanů

3.1.3 Katoličtí křesťané a moderní vzorce myšlení

3.1.4 Ungleichzeitigkeit v současné české církvi

3.1.5 Návrh pastorační odpovědi církve na pluralitu životních modelů

3.2 Gaudium et spes – nový postoj církve ke světu

3.2.1 Solidarita jako východisko vztahu církve ke světu

3.2.2 Poslání církve: podpora člověka

3.2.3 Církev oceňuje hodnoty skryté v práci a ve světě

3.2.4 Dialog se světem znamená pro církev obohacení

3.3 Jak se změnila církev vlivem koncilu?

3.3.1 Koncil změnil tvář církve

3.3.2 Od obrany hodnot k osvobozující síle evangelia

3.3.3 Církev stojí na straně člověka

3.4 Realizace poslání církve v intencích Gaudium et spes v České republice

3.4.1 Odraz koncilu a jeho pastorální konstituce v české církvi

3.4.2 Život české církve před a po roce 1989

 

4. kapitola: Některé z naléhavějších sociálně-etických problémů v Gaudium et spes a jejich pozdější reflexe, zvláště v pokoncilním sociálním učení církve

4.1 Hospodářství v sociálním učení církve od Gaudium et spes po Laudato si’

4.1.1 Otázka hospodářství v Gaudium et spes

4.1.2 Proměny situace a další vývoj reflexe v sociálním učení církve

4.1.3 Caritas in veritate a Laudato si’ – sociální učení církve pro 21. století

4.1.3.1 Dějinnost a interpretace sociálního učení církve

4.1.3.2 Co je v Caritas in veritate a Laudato si’ nového?

4.1.3.3 Komplementarita a napětí mezi starší tradicí sociálního učení církve a Laudato si’

4.1.4 Sociální učení církve jako „experiment“, „oponent neoliberalismu“, nebo nabídka „duchovní orientace“?

4.2. Participace všech občanů na veřejném životě jako základ politického společenství – výzvy pro křesťanskou sociální etiku

4.2.1 Postoj k demokracii a občanské participaci v sociálním učení církve

4.2.2 Znechucení z politiky, nebo proměna demokracie? – Občanská participace v kontextu společenského a politického vývoje na počátku 21. století

4.2.3 Občanská participace jako výzva pro křesťanskou sociální etiku – Sondy do vztahu křesťanské víry a politické praxe

4.2.3.1 „Aktivizující“ politická etika (J. Manemann)

4.2.3.2 Demokracie jako životní forma – výzva pro křesťanskou sociální etiku

4.2.4 Facit

4.3 Gaudium et spes ve světle dalšího vývoje a současné situace v oblasti mezinárodních vztahů

4.3.1 Mezinárodní vztahy v pojetí Gaudium et spes

4.3.2 Dobový kontext a debata spojená s formulací textu

4.3.3 Proměny situace a další vývoj témat v sociálním učení církve

4.3.3.1 Spravedlivá válka ve světle teroristické hrozby

4.3.3.2 Impulsy sociálního učení církve k mezinárodnímu rozměru lidských práv, demokracie a ekonomiky

4.3.3.3 Impulsy k mezinárodnímu řádu v sociálním učení církve – politické sjednocování světa, Global governance

4.3.3.4 Pohled sociálního učení církve a názory papežů na evropskou integraci

4.3.4 Církev jako nestátní, transnacionální aktér v mezinárodních vztazích

4.4 Křesťanství a environmentální témata po Gaudium et spes

4.4.1 Koncil a environmentální hnutí: stejná doba, nové chápání místa člověka na Zemi

4.4.2 Křesťanství a „historické kořeny“ ekologické krize

4.4.3 Výčitky vůči křesťanství

4.4.4 Protiargumenty

4.4.5 Úkol křesťanů: dokončovat stvoření světa

4.4.6 Encyklika Laudato si’ (2015)

4.4.7 Gaudium et spes a výzvy encykliky Laudato si‘

Závěr

Summary

Seznam literatury

 

© (Jindřich Šrajer, úvod, závěr, summary)

© (Karel Skalický 1.1; Jiří Hanuš 1.2; Michal Opatrný 1.3; Peter Hünermann 1.4)

© (Lucie Kolářová 2.1; Jakub Sirovátka 2.2; Jan Hojda 2.3; Jindřich Šrajer 2.4)

© (Michal Kaplánek, Maria Widl 3.1; Michal Opatrný 3.2; Michal Kaplánek 3.3; Aleš Opatrný 3.4)

© (Roman Míčka, Miroslav Kněz 4.1; Petr Štica 4.2; Roman Míčka 4.3; Marek O. Vácha 4.4)

 

Tisk   |   Poslat článek známému