Proběhl seminář ekonomické sekce

Hlavní stránka > Stalo se > Proběhl seminář ekonomické sekce

29.4.2017

Proběhl seminář ekonomické sekce V pátek 12. května 2017 proběhl seminář ekonomické sekce na téma "Ekonomické dopady migrace". Pozvanými hosty byli Ing. Ivan Pilip a PhDr. Salim Murad Ph.D.

 

V úvodu R. Míčka přivítal přítomné účastníky semináře, včetně přednášejících, a předal slovo prvnímu přednášejícímu, Ing. Ivanovi Pilipovi.

Ing. Ivan Pilip: „Ekonomické dopady migrace“

  • v ČR jsou 3 velké skupiny imigrantů: Slováci (polovina zahraniční pracovní síly v Čechách, cca 150 tis. ze 300 tis.), Vietnamci, Ukrajinci
  • loňská vlna mezinárodní migrace na ČR příliš nedopadla, proto si možná neuvědomujeme dopady mezinárodní migrace
  • migrace je celosvětový jev, přesuny probíhají v daleko větší míře v jiných oblastech než v Evropě
  • k pocitu ohrožení dochází, neboť současná migrace je migrace z jiných kulturních oblastí, než je nám vlastní (migraci z podobných kultur nedoprovází pocit ohrožení v takové míře)
  • přesto, že pohyby lidí jsou ohromné, z pohledu celkového počtu obyvatelstva jsou mizivé, jedná se asi o půl procenta světové populace. Dopady neohrožují strukturu zemí, jichž se migrace týká
  • migrace je jev celosvětový, není nový a izolován na Evropu a Evropa nezaznamenává nejvýznamnější proudy imigrantů (z 36 milionů imigrantů za rok 2015 pouze 1 milion se týkal Evropy)
  • v roce 2016 pohled na migraci v Evropě zesílil obavy z celkové otevřenosti ekonomiky. Na politické úrovni se tyto obavy začaly významně řešit.
  • V politických diskusích se snížila pravo/levá polarizace. Nová dělící čára v politických diskuzích vzniká mezi těmi, kteří vidí další směr v otevřenosti a politickými uskupeními, silami, i jednotlivci, kteří mají jako hlavní téma uzavírání hranic, uzavřenější státy atd. – toto je největší dopad migrační vlny na Evropu i svět.
  • Spíš než o ekonomické obavy (obavy, které lidé mají, nemusí být podložené skutečnými ekonomickými rozvahami) jde spíše o ty psychologické. Proč by Češi měli mít obavy z imigrantů, když většina z nich imigranta nikdy na ulici v běžné životě nepotkala?
  • Struktura cizojazyčného obyvatelstva v Evropě je velmi různorodá a je dána historickými okolnostmi (kolonizace), které nejsou ovlivněny poslední vlnou migrace (např. Francie – Alžír; Anglie – Indie, Bangladéš; Německo – Turecko, Kurdové)
  • největší procento imigrantů má Kypr, následuje Bulharsko s tureckou menšinou, pak Francie se 7,5%, Anglie a Německo (historicky pozvaní po 2. světové válce k  ekonomickému zacelení situace na pracovním trhu)
  • pro vlastní pracovní sílu je nutné se podívat na rozdíl vnímání dopadu a skutečnými analýzami vlivu migrace na pracovní trh a ekonomiku – percepce je jiná, než jsou skutečné statistiky – v Evropě největší procento imigrantů má Švýcarsko a Norsko a pokud by platilo, že migrace má např. negativní vliv na zaměstnanost, pak by tyto země měly vykazovat významnou míru nezaměstnanosti, ale to se reálně neděje – není možné tedy jednoznačně hledat důvod nezaměsnanosti (či jejího nárůstu) v míře migrace – ukazuje se tu, že významným faktorem při zvládnutí imigrantů je schopnost integrace imigrantů do společnosti
  • nárůst imigrace ve Velké Británii - stoupl počet lidí, kteří v r. 2015 přišli do UK (172 tis. z EU a 270 tis. mimo EU) - většina byla z tradičních zemí migrace, 60% přišlo na pracovní místo, které si předem vyjednaly, jen zbytek hledal práci až po příchodu – přesto dopad imigrace byl jedním z hnacích prvků Brexitu (obdobně se vedou diskuse s volbou Trumpa a v souvislosti USA a Mexika)
  • u studií korelace jednotlivých jevů není jednoduché očistit vlivy jednotlivých korelací – co se analyzuje z čistě ekonomického hlediska jsou základní jevy, jimiž jsou: vliv na zaměstnání jiných lidí (znamená ekonomická imigrace nezaměstnanost jiných lidí – vytlačení z pracovních míst?); vliv na růst mezd; co tento jev znamená pro ekonomický růst (nárůst, či spíše zatížení); jaký je dopad na státní rozpočty (jakým způsobem je nutné financovat příchod lidí z jiných zemí – první dopad je v době, kdy přijdou a stanou se žadateli o podporu, druhý při zařazení do pracovního procesu, kdy platí daně, pojištění apod.)
  • růst na nezaměstnanost:
    • imigranti se dělí na 2 skupiny: vysoce a málo kvalifikovaní lidé, malá část imigrantů tvoří střed
    • zdá se, že spíše u těch vysoce kvalifikovaných je dopad na růst ekonomiky jednoznačný
    • u málo kvalifikovaných dochází ke 2 jevům: zaujímají místa, která nechtějí místní přijímat a tím zaměstnanost nevytlačují, ale doplňují, zároveň vytváří impulsy pro nový růst tím, že roste spotřeba
    • dopad na růst nezaměstnanosti nebyl prokázán
  • snížení tlaku na nárůst mezd:
    • dopad imigrace za posledních 20 let se prokázal ve výši 5%, což je bezvýznamné
    • levnější cena práce znamená pozitivní dopady pro spotřebitele
    • může ztrácet jedna relativně malá skupina a pokud se podaří omezení v této oblasti, může být vliv na většinu pozitivní a nikoliv negativní (např. v Arizoně došlo ke snížení růstu ekonomiky o 2% při jednorázovém odsunu zahraničních pracovníků ze země)
  • jedná se o dopad v rozměru makroekonomickém; čistě ekonomický – dochází k vykompenzování prvotního vkladu tím, že migrace znamená podnět k ekonomickému růstu té dané země
  • studie tedy prokazují, že z hlediska ekonomického imigrace v rozměru, který známe (včetně vzestupu z roku 2016 – cca 0,3% populace) neprokazuje žádné významné ohrožení
  • významnější může být souvislost společensko-kulturně-náboženská
  • pokud by došlo k výraznému omezení migrace, při současném vývoji demografické křivky by bylo méně pracovníků na tvorbu HDP, což by ohrozilo stabilitu současného sociálního systému
  • dva vlivy, které sehrály velký vliv na psychické vnímání migrace:
    • migrace z rozdílných kultur
    • zkolabování států, které jsou místně blízké Evropě (hranice Evropy – např. Libye, Sýrie) a tyto státy nemají funkční vlády, se kterými by se dalo jednat

Doprovodné grafy a tabulky:

10 biggest migration flows

Dopad poklesu migrace

Britain Immigration Statistics 70-2015

Dopady na HDP a růst

Employment of Immigrants OECD

 

PhDr. Salim Murad, Ph.D.: „Migrace a dilema liberálního paradoxu v České republice a současné Evropě “

  • Pedagogická fakulta JU nabízí magisterský studijní obor Migrace a interkulturní vztahy
  • dnešní migrace neznamená to samé, jako migrace v 19. století, neboť dnes jsou on-line technologie, které umožňují neustálé spojení s vlastní kulturou v původní zemi, velmi rychlý přesun prostředků atd., což mění také dopady migrace, integraci do přijímající kultury atd.
  • dnes mluvíme o větší komplexitě současného světa
  • Praha má v současnosti 15% obyvatel, kteří se narodili v cizině
  • střet už není mezi levicí a pravicí, ale mezi těmi, kdo jsou pro migraci a těmi ostatními
  • globalizace – svět se stal malou vesničkou, amerikanizace, mcdonaldizace – znamená způsob produkce, způsob životního stylu, způsob spotřeby... – utilitární výroba předpokládá především výchovu utilitárního spotřebitele
  • už v Ústavě ČR je zanesena rozmanitost
  • v historii se Češi zbavili těch, kteří byli jiní odsunem, vyvražděním, vyhnáním a tento koncept vypořádávání se s jinakostí aplikujeme i v současnosti (viz odmítání kvót imigrantů)
  • až do roku 1989 znamenala migrace v Česku emigraci – je otázkou, jak to vnímáme dnes
  • pro celou Evropu je migrace něco nového – v minulosti migrace znamenala emigraci – věděli jsme proč lidé odcházeli z Evropy, bylo to jasné (práce, odsun zločinců atd.) – emigranti zachovávali v cizině původní zvyky, slavili české svátky atd. a nám se to líbilo – najednou je tu imigrace a imigranti dělají to samé, zachovávají své zvyky, a najednou tomu nerozumíme
  • vlastně nevíme, kolik lidí do r. 1989 odešlo nejen z ČR, neboť komunistický režim čísla manipuloval ve prospěch ideologických cílů, takže nevíme, jak to do té doby bylo a žijeme z představy, která se nezakládá na skutečných datech
  • dnes se neumíme postavit k tomu, že jsme nechtěli přijmout uprchlíky, ale přijali jsme půl miliónu cizinců (pracovních migrantů)
  • před rokem 2007 ČR přijala více cizinců na hlavu obyvatele, než jakákoliv jiná země Evropy, byli jsme v 90. letech tranzitní zemí při útěku z východu na západ atd., ale o tom se veřejně nemluvilo – my už jsme migraci zažili, ale nebylo to politické téma
  • v r. 2013 uvedlo 11% Čechů jako nejpalčivější téma EU migraci, v roce 2015 60%
  • v ČR nemáme uprchlíky, ale ekonomické migranty ano (půl milionu) – jsou pracovní silou v automobilkách a dalších odvětvích hospodářství
  • ČR nemusela po vstupu do EU řešit značný odchod občanů do zahraničí, Češi neodcházeli za prací tak často, jako např. Poláci a Slováci – zatímco jiné země řešili, jak udržet své obyvatele, aby neodcházeli, ČR mělo (před r. 2007) velmi proaktivní imigrantskou politiku
  • 80% produkce průmyslu v ČR jde mimo ČR, 38% zaměstnanců pracuje v průmyslu (jsme „Čína Evropy“, např. v Německu je to 20%) – potřebujeme migranty na tato pracovní místa, neboť Čechům se tato práce nevyplatí (nízké mzdy, vysoké životní nároky)
  • s tím typem ekonomiky, který máme v ČR se bez uprchlíků neobejdeme – záleží tedy na typu ekonomiky, v jiné zemi Evropy to může díky tomu být jinak
  • náklady na migraci nejsou rozloženy rovnoměrně - migrant nesoutěží o pracovní místo se vzdělanými lidmi, soutěží s těmi nevzdělanými, pro vzdělané jsou to ještě spíše ti, které zaměstnávají (hlídají jim děti, uklízí apod.)
  • v ČR v současnosti není koho zaměstnat, proto se např. průmysl začal zajímat o ženy v domácnosti (na rozdíl od situace před r. 2007), protože už není pracovní síla a to i díky imigrační politice
  • ČR má jednu z nejotevřenějších ekonomik v Evropě – naše hospodářství stojí a padá s exportem
  • zdrojovými zeměmi jsou Ukrajina, Vietnam, Slovensko, Polsko
  • v ČR získat občanství je jak „vyhrát v loterii“
  • v rámci celé ČR vnímá 54% obyvatel migraci jako hrozbu, ale jen 25% stejnou hrozbu vnímá v místě svého bydliště
  • v médiích se cizinec objeví jen, když překročí zákon, což obrovsky zkresluje vnímání cizinců mezi obyvateli ČR
  • ČR se nachází v liberálním státě - trh, bussinesová elita, elita volá po migraci, politická elita potřebuje být volena a tak musí stát proti imigraci
  • hlasování pro a proti migraci bylo v ČR posunuto na hlasování o povaze demokracie (o liberální demokracii)

zapsala Kočerová/ za správnost Šrajer

 

Tisk   |   Poslat článek známému