Proběhl seminář politicko-sociální sekce

Hlavní stránka > Stalo se > Proběhl seminář politicko-sociální sekce

9.3.2018

Proběhl seminář politicko-sociální sekce Dne 23.3.2018 proběhl seminář politicko-sociální sekce na téma Bezpečnost.

 

 

 

Průběh jednání

  1. Úvodní přivítání (L. Kolářová)

 

  1. Přednáška a prezentace „Migrace – skutečná bezpečnostní hrozba?“ (Cyril Svoboda)
  • Důvody, které vedou k migraci:
    • těžká sociální situace: lidé dostanou příslib od mafie (konkrétní foto na mobilu), že budou moci žít v Evropě; jde o selektovanou informaci, ale oni získají dojem, že je nezprostředkovaná; nemají přístup k informacím a zkušenosti, nejsou schopni nabídku zvážit kriticky
    • nebezpečné území: lidé žijí v zemích, kde jde o život (př. Sýrie)
    • terorizované prostředí: lidé žijí v prostředí terorizovaném někým (např. Daeš, tj. to, co nesprávně a neregulérně označujeme za Islámský stát)
    • uměle vytvořené hranice: lidé žijí na územích, jejichž hranice byly v historii definovány evropskými mocnostmi na základě mezinárodních dohod a s nimiž se tudíž neidentifikovali, necítí se být občany těchto států, takže je problematické na ně apelovat, aby chránili své hranice a své domovy; tzv. státy v rozvalu (např. Sýrie)
  • Směrnice rady 2002/90/ES – byla přijata v r.2002 a říká, že musíme bránit překročení hranic, vstupu, přechodu…. porušení je trestné. Podle této směrnice páchají trestnou činnost veškeré organizace, které pomáhají lidem k přechodu hranic (např. Člověk v tísni, Charita). Je to trestné, ale policie to toleruje, neboť je jasné, že jsou to lidé, kteří potřebují pomoc.
  • Mnoho práv je vázáno na občanství, ale může to být přiznáno i tomu, kdo nemá občanství, ale je to „naše“ velkorysost, nikoliv povinnost.
  • Realokace (tzv. kvóty) – přirozená reakce na vlnu migrace: Evropským parlamentem byla přijata Strategie pro migraci. Některé státy se bránily, že je to diktát, jenže toto rozhodnutí bylo přijato v souladu s evropským právem – nebyl to nátlak, naopak to stálo na principu solidarity. Toto opatření bylo dočasné a v září 2017 platnost skončila. To vyvolalo zmatek v řešení otázky pomoci migrantům. Lhůta pro registraci do relokačního programu z Itálie a Řecka skončila 26. 9. 2017. Členské státy mohou v relokacích pokračovat na dobrovolné bázi. K 26. 11. 2017 bylo celkově relokováno 31 779 osob z Řecka a Itálie, což představuje zhruba 20% úspěšnost na naplnění celkové relokační kvóty 160 000 osob. Z Řecka bylo ke dni 26. 11. 2017 relokováno celkem 21 323 osob. V období od 30. 10. do 26. 11. 2017 došlo k relokaci 120 osob, z toho 40 do Irska, 35 do Nizozemska, 34 do Francie, 7 do Švýcarska a 4 do Německa. Z Itálie bylo ke dni 26. 11. 2017 relokováno celkem 10 456 osob. V období od 30. 10 do 26. 11. 2017 došlo k relokaci 421 osob, a to 176 do Švédka, 157 do Německa, 35 do Nizozemska, 26 do Belgie, 15 do Španělska, 10 do Bulharska, 2 do Litvy.
  • V červenci 2015 se ČR dobrovolně zapojila, spolu s dalšími 19 státy, do evropského přesídlovacího schématu a to přesídlením 4 rodin nemocných syrských dětí (celkem 20 osob) z Jordánska v rámci přesídlovacího programu, který vláda schválila v lednu 2015, a přesídlením 32 Iráčanů z Libanonu v rámci přesídlovacího programu Nadačního fondu Generace 21. V rámci tohoto programu bylo nadále humanitárně přijato 57 Iráčanů z íráckého Kurdistánu. Celkem bylo do členských států EU přesídleno v rámci Evropského přesídlovacího schématu přes 14 000 osob.
  • U migrace bychom neměli rozdělovat migranty na „bezpečné“ a „nebezpečné“. Reálně to děláme, když migranty z Ukrajiny přijímáme a zneužíváme to jako argument, proč už nepřijímat migranty například ze Sýrie.
  • Problémem je islamizace politiky. Křesťanství vzniklo jako nechtěné pronásledované hnutí, cca 400 let trvalo, než bylo uznáno jako oficiální náboženství. Kdežto islám vznikl tak, že zde nebylo oddělení duchovní a státní moci (Mohamed vrchním velitelem světské moci).
  • Migrant má právo, aby mu byla poskytnuta pomoc, ale – v souladu s právem azylu – nemá právo se volně pohybovat po Evropě.
  • Platí zásada, že jak rozhodne jeden člen Schengenu, tak rozhodl celý Schengen. Žádost o pobyt je posuzována jen jedním členským státem s důsledky pro celou EU. Jiný členský stát může žádost posoudit, jestliže s tím žadatel souhlasí. Velkorysost jednotlivých zemí je ale různá, není jednotná. Proto je pro žadatele přitažlivé ucházet se o pobyt ve více velkorysé zemi. Jestliže má žadatel o azyl v jednom členském státě člena své rodiny, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka a který tam legálně trvale žije, je tento stát odpovědný za posouzení žádosti za podmínky, že si to zúčastnění přejí. Dotčenými členy rodiny jsou pak pouze manžel/manželka (a to jen jedna) a děti. Eventuální přijetí členů širší rodiny je věcí toho kterého státu a jeho konkrétního přístupu.
  • Akční plán EU Turecko – všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. 3. 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka. Navracení probíhá jako výměna nelegálního migranta za legálního.
  • Do 1. 12. 2017 bylo do EU přijato 175 329 osob.
  1. Přednáška a prezentace „Klíčové problémy globální bezpečnosti v 21. století: Jaderné zbraně a proliferace, Čína a Rusko,  regionální konflikty a terorismus.“ (Tomáš Chlebeček)
  • Jediné povolené zbraně jsou jaderné zbraně. Další: chemické zbraně (př. použití v roce 2018 – Skipal), biologické zbraně jsou zakázány. Radiologické (př. použití v r. 2006 – Litviněnko) jsou považovány za provizorní.
  • Jaderná bezpečnost: nejdůležitější fází je rozhodování, do něhož veřejnost ale nemá vhled. Tzv. jaderný kufřík: autorizační mechanismus.
  • Vrcholem vývoje jaderných zbraní byl rok 1976.
  • Jaderné zbraně mohou vlastnit jen stálí členové Rady bezpečnosti OSN. Některé země svůj zbrojní jaderný arzenál oficiálně nepřiznávají (např. Izrael, Severní Korea).
  • V současnosti se počet jaderných zbraní v USA pohybuje kolem 5 tisíc; ze zemí NATO mají 3 členské státy jaderné zbraně.
  • Posluchači byli seznámi s množstvím grafů a tabulek: např. vývoj amerického jaderného arzenálu v čase; výdaje na obranu a prognóza výdajů.
  • Jaderné zbraně, které jsou ve vlastnictví USA, jsou rozmístěny v 5 evropských zemích na celkem 6 základnách. USA zajišťují smluvně obranu 53 dalších zemí (spojenců), ale například Rusko nikoho.
  • Program odzbrojování – dlouhodobý záměr.
  1. Odpoledne proběhlo interní jednání členů SO ČBK.

​Celková účast: 10 osob.

 zapsaly: Martina Kočerová a Lucie Kolářová

 

 

Tisk   |   Poslat článek známému