Odborný seminář politicko-sociální sekce/pracovní setkání

Hlavní stránka > Stalo se > Rok 2014 > Odborný seminář politicko-sociální sekce/pracovní setkání

12.9.2014

V pátek, 12.9., proběhl v zasedací místnosti ČBK odborný seminář SO na téma "Lichva". J. Šrajer uvedl téma z pozice SUC (Sociálního učení církve): lichva souvisí s tou podobou chudoby, která je zlem (důsledek útisku apod.), Kompendium SNC: lichva jako morálně nepřijatelná (čl. 341). Po tematickém referátu následovala diskuze členů SO.

 

Tematický referát (Daniel Hůle):

  • právní východisko: lichva se v čs. zákonech vyskytuje v občansko-právní a v trestně-právní rovině, prakticky není postihována ani v jedné z nichprezentace vychází z faktické aktuální zkušenosti s lichvou („Člověk v tísni“ pracuje přednostně v terénu), ptá se zpětně po jejích kořenech, zasazuje ji do kontextu (související pojmy: úvěr, pohledávka, zprostředkovatel, exekuce, dlužník, …)
  • status quo: existuje ohromné množství poskytovatelů, zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů (cca 50.000) a v ČR bezkonkurenčně nadstandardní množství exekucí (50% z nich tvoří pohledávky do 10.000 korun!), charakterizované navíc dravostí ve vymáhání, tzn. jde o problém značné části, resp. celé populace, nejen jednotlivců; jádro problému: současná legislativa usnadňuje daný stav, zátěž a rizika se přenášejí jednostranně na dlužníky, aniž by se krizové nastavení podmínek ze strany zákona jakkoliv zohledňovalo; řešení z toho vyplývající: usilovat o legislativní změny
  • historicky lichva velmi starým fenoménem (půjčování peněz, ale i naturálií na úrok, dále nepoctivá cena, jiné nekalé obchodnické praktiky,…), v naší kultuře lichva silně zakořeněna (židé směli půjčovat na úrok ne-Izraelitům, křesťané nesměli půjčovat vůbec, avšak půjčovat si ano; odtud ztotožňování židů s lichváři); dnešní postoj je vůči lichvě liberální, odlišné konotace (např. nikdo by dnes neřekl, že hypotéka s třiapůlprocentním úrokem je lichvou), přesto i dnes vnášíme do věci hodnotící aspekt („nekřesťanský úrok“, „nemravný úvěr“); na půjčování peněz v jistém smyslu stojí celý pokrok západní civilizace (usnadňuje život a zvyšuje jeho kvalitu), jde ale o to, jaký úhel pohledu máme v tu kterou dobu na peníze jako takové
  • legitimní formy lichvy dnes: přirážky při prodeji, půjčování zboží a půjčování peněz; 3 současné modely tzv. férové lichvy v půjčování peněz:
  • banky (drahé, ale férové úvěrové b., snaha eliminovat riziko, mají nejlevnější peníze – půjčují si přímo od lidí, míří na movitější a vzdělanější vrstvu)
  • nebankovní společnosti A (peníze si půjčují už od bank = získávají je dráž, nemohou ale nabízet dražší produkty než banky, také riziko musí být srovnatelné s bankou, aby neodrazovaly vzdělanější vrstvu, proto se „pojišťují“ rozpracovaným systémem sankcí)
  • nebankovní společnosti B (riziko vkládají do ceny produktu, který je relativně drahý, nepromítají však riziko do sankcí (např. nenavyšují úrok jako A), zacilují se na lidi, kteří si chtějí půjčit, ale nedosahují na úvěry banky či typu A, neboť jsou nemajetní a často i bez příjmů; na rozdíl od prvních dvou modelů zde nehrozí exekuce, tento model je nekolizní)

Závěr: cena produktů nevypovídá o rizikovosti, v praxi bohužel představuje nejsnazší vodítko, ve výsledku však zavádějící; drahý úvěr může být někdy racionální strategií, vždy záleží na konkrétním kontextu!

  • existence neférových společností a jejich predátorské úvěrování znamená skutečné společenské riziko (výši půjček mnohonásobně navyšují mechanizmy virtuální kapitalizace; dále pojmová mystifikace („smluvní odměna“ zní lépe než „smluvní úrok“); podpásové praktiky tzv. domácího půjčování (např. rozdělení smlouvy na 3 dílčí smlouvy ztrojnásobuje celkové riziko): tzv. obchod s touhou; smlouva rozpracovaná na desítky nahuštěných a nepřehledných stran; oddlužovací byznys: tzv. obchod s nadějí; snadná zneužitelnost institutu společného vlastnictví manželů (což narušuje roli rodiny vůbec), atd.); Závěr: lichva není až tak věcí míry výše úroku, jako sociálního dopadu!
  • jako jediné řešení se jeví především systémová opatření legislativního rázu, neumožňující, aby se obcházela spravedlnost (jako když v ČR formálně nepostihnutelná advokátní komora brání vymáhací byznys); je nutno zvyšovat finanční gramotnost, ta však není spásonosná ve společnosti, v níž nefunguje důvěra.

 

Odpoledne pokračovala diskuze, probíhající již v průběhu celého referátu; dále se řešily aktuální záležitosti SO.

Závěr: O akcích, které proběhnou ještě na podzim t.r., byli a budou členové SO informováni; plán na r. 2015 se bude podrobně řešit a schvalovat na listopadovém pracovním setkání (21.11. 2014).

 

Semináře se zúčastnilo 11 lidí.

Tisk   |   Poslat článek známému