Seminář politicko-sociální sekce

Hlavní stránka > Stalo se > Seminář politicko-sociální sekce

8.3.2017

Seminář politicko-sociální sekce V pátek 24. 3. 2017 proběhl seminář na téma Demografický vývoj a jeho sociální dopady. Hostem byla socioložka Dana Hamplová, která se přednostně zaměřila na problematiku nízké plodnosti.

 

Přítomni: Martinek, Oujezdská, Hladký, Sekerák, Zajíc, Jinek, Míčka, Rychetník, Šenkýř, Šrajer, Vraný, Caha, Hampl, Mareš, Křístek; hosté Hamplová, Šilhavá, Kudrnová

 

1) V úvodu doc. Šrajer přivítal přítomné účastníky a nejprve uvedl téma semináře z hlediska křesťanství.

2) doc. Jindřich Šrajer: „Význam plodnosti v křesťanství“

  • obecně se má za to, že křesťané preferují téma plodnosti, avšak toto životně důležité téma není rezervováno jen pro křesťanství, nýbrž představuje důležitou společenskou, politickou i bezpečnostní otázku
  • v dějinách vidíme ve starých kulturách vysoké oceňování plodnosti a žen jako rodiček, zvláště tehdy, jestliže rodily děti mužského pohlaví
  • ve 20. st. otázka tzv. babyboomu a regulace porodnosti → církev se k tomu vyjadřuje
  • postoj církve od 2. vatikánského koncilu:
    • rodičovství jako privilegované povolání, muž a žena participují na možnosti předávat život
    • předávat život jako dar a privilegium (spolupráce s Bohem Stvořitelem) a tím pádem zodpovědnost
    • jde o výsostné právo manželů a rodičů, do kterého nemůže nikdo zasahovat (sociální inženýrství), protože se jedná o jejich osobní zodpovědnost
    • zároveň je ale důležité nastavovat lidem podmínky pro to, aby se mohli pozitivně rozhodovat (vzděláváním, osvětou, výchovou, politickou podporou, …)
  • morálně-teologická kritéria k otázce regulace porodnosti:
    • jde o zodpovědnost obou rodičů
    • jde o rozhodnutí svědomí podle mravního zákona (ne libovůle)
    • rodiče zohledňují svou sociální situaci
    • rodiče zohledňují dobro společnosti a církve

Závěr:

  • u problematiky plodnosti je důležitá motivace, která souvisí s hodnotovým zakotvením (ekonomické faktory nejsou ty nejdůležitější)
  • faktor plodnosti souvisí s přesažností člověka (touha po nesmrtelnosti)
  • jde o službu životu
  • jsou-li v lidské společnosti formovány a vytvářeny správné podmínky, lidé jsou schopni se rozhodovat sami za sebe a odpovědně

 

3) doc. Dana Hamplová: „Je nízká plodnost opravdu problémem?“

  • východisko: 70. léta 20. st. pocit, že je dětí příliš x 90. léta 20. st. panika, že vymíráme → je důležité pochopit motivaci, proč lidé mají děti (tato motivace se pak dá třeba politicky využít k podpoře či potlačení trendu) → jde o to, zda dnes svým přístupem spíše problémy nevytváříme, než že by reálný stav byl skutečně problémem
  • úhrnná plodnost od 70. let: pod hranici prosté reprodukce jsme klesli už v 80. letech 20. st., ale u dlouhodobých grafů vidíme, že také ve 30. či v 60. letech 20. st. → kolísavost
  • historicky jsme patřili k přechodově západnímu sňatkovému chování (když se člověk chtěl oženit, musel mít stálý příjem a povolení vrchnosti; asi pětina lidí zůstávala trvale svobodných); v 60. a 70. letech se ČR přesunula k východoevropskému sňatkovému chování (univerzální sňatečnost, zůstat svobodný bylo signifikantní, lidé ale nezakládali vlastní samostatné rodiny, nýbrž zůstávali součástí patriarchálních struktur); v 80. letech nárůst rozvodovosti a potratovosti
  • plodnost po r. 1989:
    • pokles a postupná stabilizace (svobodných u nás zůstává cca 10% žen, v Německu je to až 25% žen)
    • zásadní změna ve struktuře plodnosti (děti se z poloviny rodí mimo manželství)
    • pokles plodnosti se vnímá jako politicky ožehavé téma, avšak populace není stacionární a nikdy nebyla!
    • související problémy: stárnutí populace, vymírání, nutnost doplňovat populaci imigrací (zde jsou demografické faktory minimální)
  • rodiny v mimoevropském prostoru
    • celosvětově pokles plodnosti (5 dětí na ženu r. 1960; 2,5 dítěte dnes): nejnižší plodnost v Jižní Koreji (přestože je tam spousta křesťanských evangelikálů), velký pokles v arabských zemích, vysoká plodnost už jen v subsaharské Africe
    • významným faktorem je tu dětská úmrtnost, která významně klesla → změna reprodukční strategie (už ne počet, ale kvalita dětí)
  • všechny známé populace regulovaly a regulují plodnost (s výjimkou sekty Hutternitů) → snižování či klesání plodnosti nemusí samo o sobě být patologické → dnes až ideologický přístup (děti za každou cenu?)
  • skutečným problémem jsou problémy rodinného chování – zde radikální rozdíly mezi sociálními skupinami ve formě rodinného chování:
    • faktor vzdělání (větší část dětí narozených mimo manželství je u matek s nízkým vzděláním)
    • nesezdané soužití: z výzkumů vyplývá, že to není plnohodnotná náhrada manželství = je tu větší nestabilita: menší solidarita (častěji například nesdílí finance), menší selektivita (začnou spolu žít, protože se to „hodí“, ale kdyby měli vstoupit rovnou do manželství, tak by to s tím partnerem neudělali), menší důvěra (ženy mají s nesezdaným partnerem třeba i dítě, ale na to, aby s ním vstoupili do manželství, mu dost nedůvěřují)
    • rozvodovost: cca 50% manželství končí rozvodem, větší rozvodovost je u méně vzdělaných (vysokoškoláci zůstávají vzhledem k manželství překvapivě konzervativní) → velká rozštěpenost a rozdíly (relativně stabilní rodiny, vzdělané a mající příjmy x „rozložené“ spodní vrstvy)
  • tzv. singles: velmi ideologizované téma; největší podíl představují starší vdovy; tato forma života je často přechodnou; domácnosti jednotlivců jsou nejvíce ohroženy chudobou („bohatí singles“ je spíše fikcí)

Závěr:

  • velký důraz na to, že potřebujeme více dětí, může být problematický, zavádějící, zpolitizovaný → uniká nám problém struktury rodiny, který je primárnější
  • obava z poklesu plodnosti je často také výrazem toho, že se zvýšilo dožití a v tomto novém kontextu bývá nižší počet dětí vnímán jako problém → nejde ale primárně o počet, nýbrž také o kvalitu těchto dětí (například zda budou schopny pracovat)

Podpůrný materiál k přednášce:

  • prezentace doc. Hamplové zde
  • článek k problematice rozpadu kohabitací (zahrnuje data i pro ČR, ale pracuje s daty z konce devadesátých let) zde
  • k témuž tématu novější diplomová práce z MU Brno (data z 2005-2010, respondenti sledováni po dobu 4 let) zde
  • článek o sdílení peněž v manželstvích a nesezdaných soužitích zde

 

4) odpolední interní jednání

  • návrh angažovat se v předpolitické věcné diskuzi na vybraná témata (září - říjen 2017)
  • víkendový výjezd (září 2017)
  • konference k Amoris Laetitia (2018)

zapsala: Lucie Kolářová​

 

 

Tisk   |   Poslat článek známému