Desatero pro lékaře, patero pro pacienta (Lubomír Mlčoch)

Hlavní stránka > Stanoviska > Desatero pro lékaře, patero pro pacienta (Lubomír Mlčoch)

15.10.2018

Desatero pro lékaře, patero pro pacienta (Lubomír Mlčoch) Na závěr svého příspěvku na říjnové konferenci k hospicové péči přednesl prof. Mlčoch zásady pro lékaře i pacienta: Desatero pro lékaře a Patero pro pacienta. Ve skutečnosti je sestavil již před devíti lety, v souvislosti s jednou z politických snah o reformu zdravotnictví. Jako nadčasové se však tyto zásady ukazují teprve tváří v tvář tématu dobrého umírání.

 

Desatero pro lékaře

 

  1. Lékař léčí, Bůh uzdravuje.
  2. Je povolání k manželství, je povolání ke kněžství, je povolání k řeholi. Medicína je povolání k řeholi, a je to poslání. Poslání pochází od toho, který jediný uzdravuje.
  3. Lékař-apoštol získává důvěru pacienta; tu nesmí zklamat – ani tehdy, kdy v lásce sděluje pravdu, že pomoci už může jen Bůh.
  4. Služba bližnímu je podřízena Zlatému pravidlu Ježíšovu: lékař s pacientem jedná tak, jak by si přál, aby s ním jednali jiní – až sám bude pacientem.
  5. Odměnou lékaře je úcta, vděčnost a láska pacienta a jeho drahých. Peníze jsou tím, co je mu přidáno, když dělá, co dělat má.
  6. Prvním předpokladem jasnosti uvažování je – v medicíně tak jako v ekonomii – vědomí jejich omezeného významu v životě člověka.
  7. Vzdělání, profesionalita, zkušenost, technické vybavení – to vše je důležité. Ale lidství lékaře je nad to všechno – a pacient lékařovo lidství pozná a ocení lépe než člověk zdravý.
  8. Lékařská věda je víc než jiné vědy ohrožována pokušením doktora Fausta. Vytváření a podporování iluze nesmrtelnosti zde na zemi je sebeklam a hřích.
  9. „Modli se a pracuj“ platí pro každého z nás – ale pro lékaře víc než pro jiné. Je to proto, že na něm závisí to, co člověk sám dát nemůže –život druhého.
  10. Lékař, z něhož září světlo víry, jím může nakazit i svého pacienta – někdy doslova až na poslední chvíli. A možná právě pro tuto příležitost je lékař tím, kdo je poslán.

 

                                                Patero kajících zamyšlení a díků pacienta

 

  1. Život, který nám byl dán, je dar tak nesmírný, že jeho hodnotu vidíme jasně teprve ve stínu smrti.
  2. I lékař je jen člověk: nedokonalý, slabý, hříšný, možná i chybující – tak jako já.
  3. I ty nejlepší známosti a i ty největší peníze nám mohou život prodloužit jen nakrátko.
  4. Smrt může být důsledkem selhání „lidského činitele“ nebo „systému“. Křesťan ví, že sestřička smrt je především údělem člověka po pádu.
  5. „Pochválen buď Hospodin…z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti, aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“  /Lékař a evangelista Lukáš v Zachariášově chvalozpěvu/.

 

 

Tisk   |   Poslat článek známému