Evropský sociální pilíř (Jakub Jinek)

Hlavní stránka > Stanoviska > Evropský sociální pilíř (Jakub Jinek)

6.5.2016

Evropský sociální pilíř (Jakub Jinek) V září roku 2015 představil předseda Evropské komise J.-C. Juncker novou politickou inicativu nazvanou Evropský sociální pilíř. Má se stát základem pro utváření společné sociální politiky, primárně určené pro země eurozóny, nicméně s možností přistoupení rovněž pro ostatní země EU.

Junckerův krok není překvapivý, protože začlenit sociální agendu mezi úkoly EU byl jeden z hlavních bodů jeho kandidatury; jde nicméně o krok velmi odvážný, neboť sociální politika dosud náležela téměř výhradně do kompetence národních států. Lidé pohlížející na EU nepříznivě to mohou hodnotit jako snahu Unie vydobýt si další moc na úkor členských států. Lze však zvolit i pozitivnější pohled a sociální pilíř vidět jako pokus o rozšíření integrace ve směru, který by mohl být protiváhou dosud převážně ekonomicko-technokratickým formám spolupráce.

            Prvním krokem předcházejícím vlastní formulaci sociálního pilíře byla důkladná analýza socioekonomické situace v EU, která ukázala, že přes zmírnění projevů krize v některých členských zemích nedošlo k zásadnímu zlepšení v Evropě jako celku (v mnoha zemích je naopak situace stále horší); s odstupem se ukazuje, že krize spíše prohloubila problémy, které zde byly již před ní, a jejichž příčinou tudíž rozhodně nebyl pouhý výkyv ekonomického cyklu. Z provedené analýzy vychází předběžné vytčení hlavních principů, mezi něž patří rovný přístup na pracovní trh, férové pracovní podmínky a přiměřená a udržitelná sociální ochrana. Bezprostředně navazujícím cílem iniciativy je vytvoření oficiálního evropského dokumentu, který by sice sám o sobě neměl právní sílu, ale mohl by se pomocí standardních koordinačních mechanismů stát rámcem pro podporu konkrétních reforem na národní úrovni. V současné chvíli probíhající konzultace mají trvat na evropské poměry nezvykle dlouho – až do prosince letošního roku (důvodem je patrně červnové referendum ve Velké Britnánii). Výsledný dokument by pak měl být zveřejněn na jaře 2017.

            Mnohé záleží samozřejmě na tom, jak se podaří obecné principy převést na národní úroveň. Situace Česka je navíc komplikovaná tím, že stojí mimo eurozónu, a není tudíž jasné, jak se ho tato iniciativa bude týkat. Právě proto je ale důležité, aby se Česko – kromě znovuotevření otázky po termínu přijetí eura, která se po krizi stala neprávem naprostým tabu – této debaty aktivně zúčastnilo a pokusilo se ovlivnit proces formulace Sociálního pilíře. Má to ještě jeden dobrý důvod – česká ekonomická situace se liší od většiny zbývajících zemí EU, z čehož vyplývají odlišné sociální problémy – máme například velmi nízkou míru nezaměstnanosti, a naopak nás sužují jiné, specificky české sociální problémy jako například nízká úroveň mezd a s tím související předluženost domácností. Tyto problémy by v případě naší neúčasti v této fázi mohly zůstat oslyšeny. Zdá se, že pokud má být sociální politika další z oblastí, kde se uplatňuje vícerychlostní Evropa, bude to tentokrát spíše k tíži nezúčastněných.

 

Tisk   |   Poslat článek známému

Diskuse

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek