K omezování zemědělského podnikání v ČR

Hlavní stránka > Stanoviska > K omezování zemědělského podnikání v ČR

28.10.2014

K omezování zemědělského podnikání v ČR Ekologická sekce SO ČBK upozorňuje na rizika omezování zemědělského podnikání a produkce v ČR v důsledku ekonomického diktátu „neviditelné“ ruky trhu: nepříznivé ekologické dopady a závažné důsledky ve sféře sociální.

Stanovisko ekologické sekce SO ČBK

K omezování zemědělského podnikání v ČR

Ekologická sekce SO ČBK upozorňuje na rizika, spojená s omezováním zemědělského podnikání v ČR (rostlinné i živočišné výroby) a tím produkce v důsledku ekonomického diktátu „neviditelné“ ruky trhu.  Vede to jednak k nepříznivým dopadům ekologickým, jednak k závažným důsledkům ve sféře sociální.

Ekologické dopady:

  • změny v hospodaření a využívání venkovské krajiny;
  • změny struktury osevních postupů ve prospěch plodin napomáhajících degradaci půdy;
  • pokles výměry pícnin i stavu hospodářských zvířat;
  • snížení přirozené retence vody v krajině.

Sociální důsledky:

  • oslabení potravinové soběstačnosti země;
  • degradace společenských vztahů a v důsledku i duchovního a kulturního života na venkově;
  • omezení velmi široké škály navazujících a souvisejících oborů a tím ke ztrátě pracovních příležitostí pro absolventy širokého kvalifikačního spektra;
  • promrhání nákladů jednotlivce (ale v důsledku i státu) na získání často náročné a specifické kvalifikace;
  • ztráta osobního uspokojení z práce, kterou si dotyčný zvolil a která se někdy dědí z generace na generaci.

Jako problematická se jeví:

  • náhrada zaměstnání v místě bydliště rodiny prací, s níž jsou spojeny časté pobyty mimo domov (např. řidiči kamiónů, obchodní cestující…);
  • odtržení především od rodiny, také však od tradičního společenského, kulturního a duchovního zázemí venkova;
  • neschopnost a neochota společnosti jako celku nabídnout adekvátní náhrady mimoprodukčních funkcí, jak rybářství, tak i zemědělství.

Ekologická sekce SO ČBK předkládá tato doporučení:

  • na místní úrovni by mohly mít určitou úlohu v oživení zájmu o domácí produkci a aktivity s tím spojené jednotlivé farnosti (např. pořádáním farních trhů s propagací místních produktů);
  • aktivity uvedené v předchozím bodu by mohly být určitým impulsem pro rozšíření podobných aktivit i na dalších úrovních a mohly by vhodnou propagací vstoupit do povědomí obyvatel jako žádoucí způsob zajištění jak dostatku kvalitních potravin i dalších produktů, tak i pracovních příležitostí s těmito činnostmi spojených.

Bližší objasnění stanoviska:

Otázka kulturního zázemí venkova nemůže být omezována jen na negativa spojená s ochromením místní zemědělské produkce, nýbrž je to i otázka míry kulturního rozvoje venkovských regionů. Na jednu stranu existují obce se skutečně živou a originální kulturou, na straně druhé je patrná kulturní zaostalost mnoha obcí či venkovských regionů, přispívající  k vylidňování venkova. Toto negativum nelze přičíst na vrub pouze reálnému socialismu, svou roli zde – z ještě starších epoch – hraje i určitá informační bariéra a zvykový konzervatismus (na rozdíl od konzervatismu hodnotového jednoznačně negativní). V neposlední řadě má omezení tradičního zemědělského obhospodařování krajiny negativní environmentální dopady na její strukturu a v důsledku i na její biodiverzitu. Při současném mechanizovaném obhospodařování kulturní krajiny bývá úroveň biodiverzity často horší oproti městskému prostředí, nicméně je potřeba brát v potaz i další faktory. Svou roli zde hraje stoupající výměra lesních ekosystémů jako i nárůst výměry trvalých travních porostů, a to jak s negativním, tak i  pozitivním dopadem.  Navíc dálková doprava patří dnes mezi hlavní činitele poškozující životní prostředí. Na druhou stranu zde byla i zmíněna otázka dalšího vývoje středoevropského zemědělství v souvislosti s fair trade aktivitami. Vždy je zapotřebí si klást otázku, nakolik při žádoucí decentralizaci zemědělské produkce a žádoucí snaze o maximální autonomii a soběstačnost venkovských regionů lze poskytnout příležitost výdělku méně rozvinutým zemím s vysokou mírou chudoby. Otázka otevřené ekonomiky by tak rovněž neměla být přehlížena, ovšem se zřetelem na skutečnou pomoc. Součástí nepříznivých dopadů jsou chátrající a neudržované zemědělské objekty roztroušené v krajině, a naopak rozsáhlé a nevratné zábory zemědělské půdy (výstavbou skladovacích hal, překladišť a dalších objektů, spojených s dovozem produktů, které by bylo možno získat kvalifikovanou prací v dosahu míst  spotřeby).

Tisk   |   Poslat článek známému