Podněty z víkendového výjezdu SO ČBK

Hlavní stránka > Stanoviska > Podněty z víkendového výjezdu SO ČBK

20.6.2017

Podněty z víkendového výjezdu SO ČBK Víkendový výjezd byl letos naplánován do Českého Krumlova, do tamního nově otevřeného studijního centra. Politici města dali najevo, že kromě tvrdého komerčního turismu chtějí podpořit alternativu: totiž návštěvníky, kteří se sice také budou kochat krásným prostředím a procházet po místech, kde naši předkové zanechali zřetelnou stopu, avšak zároveň se, byť nakrátko, zařadí do běžného rytmu města...

O víkendu 22. - 24. září 2017 proběhl víkendový studijní výjezd SO ČBK zaměřený na problematiku migrace.

Většina zúčastněných se sjela do krásného prostředí českokrumlovského zámku již v páteční podvečer. Studijní soustředění jsme zahájili malou rekolekcí zakončenou bohoslužbou (P. Karol Lovaš).

Sobotní program byl tematicky vystavěn tak, aby se k migraci mohli vyjádřit jak teoretici z různých oborů, tak praktici z různých oblastí:

  • Po úvodní přednášce prof. Pavla Hoška z pražské evangelické fakulty na téma islámu chápaného jako výzvy pro křesťany promluvil generální sekretář Charity ČR mgr. Jakub Líčka o činnosti charity ve vztahu k migraci. Po něm se Jakub Múčka coby angažovaný student s půlroční novinářskou zkušeností z Ukrajiny zamýšlel nad úlohou vzdělání a osobní zkušenosti v procesech dialogu a vzájemného soužití příslušníků různých civilizačních okruhů. Dopolední blok zakončila paní Laura Haug, M.A., členka českobudějovické Amnesty International, která se podělila o svou zkušenost s tím, jaké to je být dobrovolníkem v několika uprchlických táborech.
  • Na odpoledním bloku vystoupil doc. Pavel Nováček z Katedry rozvojových a environmentálních studií v Olomouci s tématem environmentálních souvislostí migrace a po něm dr. Petr Štica s problematikou evropské uprchlické a imigrační politiky z hlediska sociálně etického.
  • Večerní veřejná panelová debata přednášejících byla završením diskuzí, které v průběhu dne již částečně proběhly v rámci jednotlivých bloků.

V neděli po ranní bohoslužbě v místním kostele proběhla prezentace dizertačních prací studentů doktorandského studijního programu oboru křesťanská sociální etika. Prezentace se zúčastnila už jen menší část interních členů SO.

Účastníci za SO ČBK (bez titulů): J. Šrajer, J. Zajíc, B. Vraný, R. Míčka, J. Jinek, D. Macek, P. Štica, A. Caha, M. Kočerová, L. Kolářová.

 

PODNĚTY Z JEDNOTLIVÝCH VÝSTUPŮ:

/neautorizované záznamy bez nároku na úplnost + ve dvou případech celá prezentace se souhlasem autora (Laura Haug a Pavel Nováček)/

 

1) Prof. Pavel Hošek, Th.D.: Islám jako výzva pro křesťany

  • podívat se na problematiku spojenou s islámem, islamismem atp. z hlediska (dialogu) křesťanství
  • křesťanů je nominálně cca 2 miliardy, dnes překvapivě mnoho lidí se chce vracet ke křesťanskému hledisku

Historické východisko (teologic. pohledy ze strany křesťanství):

1) rané K

  • první teolog. uchopení islámu od Jana Damašského: islám jako hereze, jako derivace židovsko-křesťans. pojetí
  • jinou interpretací je: islám jako dílo temných sil, popř. šílenců

2) středověk: (modely, které narůstající měrou uznávají spřízněnost s islámem)

  • islám jako přirozený monoteismus (jako jeden z projevů toho, co lidská mysl a lidské srdce utváří jako odpověď víry na dar života; není tu nadpřirozená vertikála) – v tomto výkladu se nedostatečně vysvětluje vztah k Písmu a jeho obsahům
  • islám jako abrahamovský monoteismus (v různé míře exegetické přísnosti)
  • mojžíšovský monoteismus (Mojžíš jako v Koránu nejčastěji zmiňovaná postava z Bible): „židovský monoteismus pro nežidy“ (ve vztahu s křesťanstvím je tam „blokem“ trojiční učení) – právní řád daný Stvořitelem je silný jak v židovství, tak v islámu (srov. právo šaría, kterého se tak bojímeJ)

Nám ovšem v tuto chvíli nejde o teoretické koncepty, protože dnes jde o praktickou, nikoliv teoreticko-spekulativní výzvu. Vzhledem k tomu, že islám je druhým nejrozšířenějším náboženstvím a vzhledem k populační křivce muslimů lze oprávněně předpokládat, že se s islámem musíme konfrontovat (Afrika má miliardu lidí, během několik desítek let bude mít dvě miliardy, které nedokáže uživit – přičemž polovina jsou křesťané, polovina muslimové)

→ je třeba s tím něco dělat, než bude pozdě.

Jakou výzvu představuje islám pro (české) křesťany?

  • pocit ohrožení islámem není v křesť. Evropě historicky nový
  • muslimů je mnoho a většina z nich žije na nízké úrovni kulturního standardu (jsou ekonomicky motivováni k migraci) → u Evropanů sílí obava z toho, že se blíží vlna ohrožení. Ten pocit není úplně neoprávněný, ani není zanedbatelný, je reálný, má zásadní vliv na politické dění → minimálně je třeba mu věnovat pastorační empatii
  • faktor pocitu ohrožení se stává bohužel pokušením pro politiky, aby ten strach instrumentalizovali
  • jak může být křesťan v takové situaci solí, co má dělat?

Spíš než cestou těch tradičních modelů je asi třeba jít cestou modelu, který bere vážně v potaz, že islám tu prostě je s námi, a vážně se ptát, co z toho pro nás plyne. Rýsuje se pohled velmi neteoretický, spíše praktický: že islám je zkouška, lakmusový papírek, zátěž, prubířský kámen kvality našeho křesťanství.

Je to aktuálnější, než se zdá, protože křesťané jsou dnes právě tak polarizovaní a rozhádaní jako jejich sekulární současníci! Komunikuje se uvnitř bublin, nikoli mezi nimi, a to je zlé. (Příklad silného protiislámského postoje: Klára Samková se vymezuje vůči islámu z křesťanských pozic a argumentuje teologicky. Nejsou to opravdové argumenty, nýbrž „série citoslovcí“. Symptomatické pro naši politickou kulturu je, že ještě než domluvila v senátu, rozezněl se bouřlivý potlesk…)

Jak se má tedy rozeznět skutečná křesťanská odpověď? Jsme připraveni na tuto zatěžkávací zkoušku?

  • málo pozornosti věnujeme faktu, že většina muslimů (z 1, 75 miliardy) je chudá (pomíjíme naftářské miliardáře), třetina negramotná, nemají základní lékařskou péči atp., že tedy ten faktor migrace je (kromě bezprostředního ohrožení) skutečně silně ekonomický x křesťanů jsou 2 miliardy a nemalá část z nich žije v podmínkách takové míry materiálního zabezpečení, že by neměla mít problém se dělit
  • jestliže tady před námi je třetina lidstva ve faktické nouzi (přičemž jen třetina z nich je z přesvědčení věřícími muslimy!) a my máme vnitřní zdroje na to, abychom dali k dispozici energii a prostředky na překonání té situace nouze, můžeme to přece dělat jakožto konkrétní praktickou odpověď na situaci
  • → nemáme se v první řadě bát a hádat – tím můžeme začít. Aby se ti obyčejní muslimové necítili vháněni do náruče radikálů… Slibným katalyzátorem je do budoucna nelidskost těch teroristů, která dopadá na každého, protože se i řada muslimů musí zásadnějším způsobem zamýšlet nad tím, zda víra jejich rodičů je identická s těmito záležitostmi….
  • největší spor o islámu se nevede mezi muslimy a nemuslimy, nýbrž mezi muslimy a muslimy (tj. různé interpretační proudy uvnitř islámu)
  • křesťané mají důvod se modlit za ten proud, který si přeje obrodu a humánní typ islámu

Resumé:

  • nebát se a nehádat se
  • studovat islám (protože ho neznáme!)
  • rozvojová pomoc v zemích třetího světa (jak my, jakožto křesťané z bohatých končin, můžeme coby lékaři, sestry, rozvojáři atd. pomoci tam, kde je to potřeba, a tím také svědčit o křesťanství v těchto zemích)
  • odolat pokušení triumfalismu a kořistění z té situace
  • poctivě promýšlet, jak se znovu nadechnout a svědčit o těch vskutku křesť. hodnotách, po nichž je najednou taková sháňka → položit si prostou otázku: „Co by udělal Ježíš?“ (- a udělat toJ)

Postřehy z diskuze:

  • faktická pluralistická pestrost (šíité a sunnité a obrovské rozdíly mezi nimi; rozdíly mezi jednotl. arabs. zeměmi atd.; nerespektování jednotl. islámských proudů mezi muslimy navzájem; jak kompatibilizovat právní řády hostitelských zemí vlastním zákonným systémům jednotl. skupin, aby bylo lze podle šaríi například oddávat v nějaké evropské zemi apod.) musí člověka posouvat v kompetenci toho, aby si vůbec dělal názory na to, co se děje – vždyť právě proto se veřejné debaty snadno nesou v žánru přestřelky bonmotů a strašně zjednodušují!
  • důležitým faktorem je bezesporu osobní kontakt s příslušníky muslims. vyznání, žijícími už v Evropě (křesťan má výhodu „dvojdomosti“: že může oplývat mimořádnou citlivostí, protože rozumí jak tomu nastavení víry v jednoho Boha, tak nastavení našich demokratických sekulárních společností); je příznačné, že ti, kteří na muslimy neustále nadávají, tak s nimi vesměs nekomunikují!
  • kdyby se v českém politickém prostředí trochu lépe a více prezentovala strukturální rozvojová pomoc, určitě by to rezonovalo se soucitnou strunou lidí u nás
  • jsme-li bezradní, tápeme a nemáme-li se podle čeho řídit, obecně snad platí, že duchovní kontinuita s moudrostí předků je hodnota, podle které se dá směrovat

 

2) Mgr. Jakub Líčka: Úkol charity ve vztahu k migraci

  • Charita, organizace zřízená ČBK, se zaměřuje se na pomoc všem, kdo to potřebují, bez rozdílu; není to lidskoprávní organizace
  • největší nestátní neziskové zařízení v ČR = organizace, která nejen pomáhá, ale i zaměstnává
  • migrace není stěžejní záležitostí charity, jíž jde primárně o sociální problémy, je nicméně jednou z oblastí, jíž se charitativní působení dotýká
  • u otázky migrace vyvstal pro tuto organizaci problém, jak k tomu přistoupit – jde o širokou platformu, která není jednotná v postoji k migraci (8 ředitelů = každý jiný názor; rovněž zřizovatel není v této problematice názorově jednotný); ideově charita reprezentuje spíše střední cestu mez extrémními polohami (mezi „xenofoby“ a „sluníčkáři“)
  • vychází z toho, že imigranti, došli-li již do Evropy, jsou primárně ekonomickými imigranty (ti, kteří byli v ohrožení života, skončili vesměs v nejbližších bezpečných zemích)
  • roviny pomoci:
    • humanitární a rozvojová pomoc v místě konfliktu
    • humanitární pomoc na cestě (uprchlické tábory)
    • integrace cizinců do České společnosti (r. 2015 vznik tzv. generálního poskytovatele integračních služeb – vztahuje se na lidi s již uděleným azylem)

Resumé:

  • rezignace na ideové a morální posouzení, ale shoda na tom, že je potřeba pomoci tam, kde ti určití lidé už prostě pomoc potřebují 
  • práce na poli osvěty, informovanosti, vzdělávání

 

3) Jakub Múčka: Vzdělání a osobní zkušenost jako nutný předpoklad k dialogu a soužití

  • vzdělání jako korektiv přirozeného sklonu, kdy zvěcňujeme a instrumentalizujeme (a projektujeme na základě dojmu, útržkovité info apod. své obavy a nejasnosti do druhých – např. migrantů)
  • vzdělání jako síla faktů, komplexního poznání, ale i povědomí o propojenosti a proporčnosti těch faktů (zorientovat se ve spleti informací je téměř nadlidské)
  • vzdělání jako konkrétní projev služby
  • vzdělání jako předpoklad dialogu (věcná rovina mi umožňuje, abych byl „věrný“ situaci, které analyticky rozumím, a abych do druhého člověka nevkládal to, co mu neodpovídá)
  • vzdělání tudíž i jako předpoklad zvládání politických krizí (v souvislosti s migrací)
  • otázka spolupráce novinářů, zpravodajství a odborných analytiků

Projekt Encyklopedie migrace (aneb „žurnalisti ve veřejném zájmu“) - dostupné na internetu: http://encyklopedie.org/, stále ještě jde o pracovní verzi:

  • informační základna jakožto rozcestník, která analyzuje ty které problémy spojené s migrací (např. proč třeba v tu a tu dobu migrují lidé z Krymu), ideálně by to mělo výhledově spojovat info i od OSN, charity atd.
  • servisní, koordinační služba pro akademiky
  • pomocí krátkých 2–3 NS-textů, které musejí být psány srozumitelně a čtivě metodou rozkrývání problémů zpětně ke kořenům a do čím dál větší do hloubky
  • cílem není vytvořit hotově odpověď na migrační krizi, ale vytvořit dlouhodobou kostru, která se dá aktualizovat a zlepšovat
  • cílí se na každého, ale spíše to zachytí středo- a vysokoškoláky, novináře

 

4) Laura Haug, M.A.: Dobrovolnictví v uprchlických táborech

prezentace

 

5) Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc.: Migrace a ekologie

prezentace

 

6) ThLic. Petr Štica, Th.D.: Evropská imigrační a uprchlická politika

K obsahu:

  • Východisko: přistupovat k takto komplexnímu tématu co nejvíc věcně a co nejvíc komplexně (Z. Bauman – téma migrace a uprchlictví je „nenapravitelně ambivalentní“)
  • Přehled vývoje evropské imigrační a uprchlické politiky: 1. fáze (1985-2004) – první kroky ke společné evropské imigrační a uprchlické politice; 2. fáze (2004-2015) – dominantní zaměření uprchlické politiky na bezpečnost (securitisation) – „dlouhá cesta“ ke společné imigrační a uprchlické politice EU
  • Problém – nedostatečná komunitarizace evropské uprchlické politiky (nespravedlivé rozdělení zátěže spjaté s azylovým řízením; rozdílné standardy pro přiznávání statutu ochrany; rozdílné sociální standardy v rámci azylového řízení; neexistuje společný seznam bezpečných zemí původu; smlouvy o navracení neúspěšných žadatelů o azyl se zeměmi původu jsou uzavírány převážně mezi jednotlivými státy)
  • 3. fáze (od 2015) – hledání nových cest v imigrační a uprchlické politice EU – např. směrnice COM(2015) 452, COM(2015) 453, COM(2015), Smlouva mezi EU a Tureckem o navracení uprchlíků, Návrhy reformy Společného evropského azylového systému
  • Etické podněty:
    • 1. Usilovat o aktivní, regulovanou evropskou imigrační politiku
    • 2. Usilovat o prohloubenou komunitarizaci evropské migrační a uprchlické politiky
    • 3. Usilovat o celoevropskou solidaritu v uprchlické politice prostřednictvím solidárního sdílení zátěže spjaté s azylovým řízením
    • 4. Společné hledání politického řešení na evropské úrovni
    • 5. Nespoléhat se na strategii řešení pře/odsunutí otázek spjatých s imigrací na jiné aktéry, ale zároveň spolupracovat se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi
    • 6. Koherentní migrační politika předpokládá: a) společné promýšlení imigrační a uprchlické politiky; b) společné promýšlení imigrační a uprchlické politiky na jedné straně a dalších pro migraci relevantních politik na straně druhé (rozvoj, světový obchod, mírová politika, politika životního prostředí aj.)
    • 7. Neztratit ze zřetele orientaci migrační a uprchlické politiky na základní mravní hodnoty (lidská důstojnost, lidská práva, solidarita).

 

 Fotografie momentky ze semináře zde: https://www.dropbox.com/sh/651dtlbypflbwzf/AABdrFzlOQZyoIeoJ0xfsU4Ya?dl=0.

 

 

 

 

 

Tisk   |   Poslat článek známému