Politologická konference v Polsku (Marián Sekerák)

Hlavní stránka > Texty > Politologická konference v Polsku (Marián Sekerák)

2.10.2017

Politologická konference v Polsku (Marián Sekerák) Ve dnech 14. až 15. září 2017 se na půdě Institutu politologie Vratislavské univerzity v Polsku uskutečnila již 22. konference Středoevropského sdružení pro politické vědy (CEPSA). V rámci studijního výjezdu SO ČBK se jí zúčastnil M. Sekerák, člen ekonomické sekce.

 

 

 

 

"Událost byla díky charakteru přednesených příspěvků zaměřena na aktuální otázky politiky ve střední a východní Evropě. Tomu odpovídala i skladba účastníků a účastnic konference, která prakticky kopírovala pás zemí od Baltu po Jadran. Na několika panelech zazněla celá řada poutavých a zajímavých prezentací v polském a anglickém jazyce. Jak bylo patrné hned z několika příspěvku, mezi klíčová diskutovaná témata patřila zejména otázka aktuálního stavu liberální demokracie v Polsku a Maďarsku.

Ve svém konferenčním příspěvku předneseném na konferenci jsem se zaměřil na výzkum některých aspektů fungování unikátního nástroje participativní demokracie na evropské úrovni, kterým je tzv. evropská iniciativa občanů (EIO). Ta je částečnou odpovědí struktur EU na již dlouho diskutovaný deficit unie, na její malou míru interakce s občany. Současně je od roku 2012 pro křesťany jednou z praktických realizací výzvy, kterou formulovali koncilní Otcové v pastorální konstituci Gaudium et spes, kde připomínají, že je „třeba povzbuzovat u všech ochotu účastnit se společných podniků. Zaslouží chválu, jak některé národy umožňují co největší části občanů podíl na řízení veřejných záležitostí v opravdové svobodě“ (čl. 31).

EIO nabízí možnost přibližně 507 milionům občanů 28 členských zemí účastnit se přímo nastolování agendy na unijní úrovni. Smysl této účasti však z křesťanského hlediska je ještě mnohem hlubší, jelikož – jak připomíná již zmínění koncilní dokument – když se člověk „uvědoměle účastní života společenských skupin, pak realizuje Boží plán zjevený na počátku věků – že si má podrobit zemi a zdokonalit stvoření – a zušlechťuje i sám sebe. Tím zároveň zachovává velké Kristovo přikázání dát se do služeb svým bratřím“ (čl. 57).

Právě EIO představuje mimořádným způsobem takovouto uvědomělou účast a zároveň posiluje u občanů vědomí společné zodpovědnosti za současné i příští generace a skýtá příležitost na lepší dosahování obecného dobra. Jak totiž připomíná Kompendium sociální nauky církve, účast na životě společnosti není pouze jednou z největších aspirací občana, povolaného svobodně a zodpovědně vykonávat svojí občanskou roli společně s ostatními, nýbrž také jedním z pilířů demokratického řádu a současně jednou z největších záruk přetrvání a uchování demokratického politického systému jako takového (srov. čl. 190).

Příspěvek, který byl prezentován na konferenci a již brzy bude publikován v Politologické revue, vychází z analýzy stávající legislativy a opatření EU týkajících se EIO, jakož i z analytických rozhovorů, které byly vedeny s občany v SR a ČR, kteří se angažovali v různých typech iniciativ, včetně iniciativy na ochranu života „One of Us“. Navzdory četným komplikacím, které se pravidelně objevují při různých typech EIO přestavují tyto iniciativy nástroj – ačkoliv ještě rozhodně ne bezproblémový a dokonalý – umožňující občanům zapojovat se aktivně do nastolování politické agendy na evropské úrovni, jakož i formulovat své požadavky v rámci struktur občanské společnosti. Tento instrument participativní demokracie je tak plně v souladu s oceněním, které projevil II. vatikánský koncil demokratické občanské participaci, když v konstituci Gaudium et spes konstatoval, že „[j]e v naprosté shodě s lidskou přirozeností, že existují právně politické struktury, které poskytují všem občanům stále lépe a bez jakékoli diskriminace účinnou možnost podílet se svobodně a aktivně na stanovení právních základů politického společenství, na řízení veřejných záležitostí, na vymezení pole působnosti a cílů různých institucí (…)“ (čl. 75).

Nástroj EIO, který jsem analyzoval na základě studia legislativních dokumentů, teoretické reflexe akademického bádání i empirického výzkumu založeného na analytických rozhovorech s relevantními aktéry, má silný potenciál překonávat kulturní, právní i sociální překážky, které často představují skutečnou bariéry pro lepší a aktivnější účast občanů při rozhodování o osudech společenství, v nichž žijí, jak to předpokládá i výše zmíněné Kompendium sociální nauky církve v čl. 191.

Celá konference proběhla prakticky bezproblémově a v přátelském duchu, kde bylo možné utužit stávající, případně nabýt nových akademických kontaktů a účastí na jednotlivých panelech pozorovat, v jaké kvalitě a intenzitě se „dělá“ politická věda v různých středoevropských akademických pracovištích. Ocenit je třeba nepochybně také dobře zvládnutou organizace celé akce, jakož i množství užitečných a nápomocných dobrovolníků a dobrovolnic z řad místního studentstva.

Celou konferenci zakončil v závěru jejího druhého dne svým poutavým vystoupením i v naší oblasti dobře známý polský sociolog a politolog Jerzy J. Wiatr, jehož analýze politiky ve středovýchodní Evropě věnoval před devíti lety dokonce celý jeden svůj akademický příspěvek český politolog Michal Kubát. Již teď se ale můžeme těšit na příští rok, kdy pomyslnou štafetu převezme Fakulty politických věd a mezinárodních vztahů Univerzity Matěje Bela v Banské Bystrici, která bude hlavním organizátorem 23. ročníku této významné politologické konference. Srdečně zváni jsou všichni zájemci, nepochybně nejenom z řad odborné veřejnosti."

PhDr. Marián Sekerák, Ph.D.

politolog, člen SO ČBK

 

Tisk   |   Poslat článek známému