Kam stéká déšť z církevních budov? (Jana Vacíková)

Hlavní stránka > Texty > Kam stéká déšť z církevních budov? (Jana Vacíková)

7.10.2019

Kam stéká déšť z církevních budov? (Jana Vacíková)

 

Jednou z otázek, kterou by si měla klást církev ve své roli hospodáře, je možnost zadržování vody v místě srážek.

 

Podle platného vodního zákona (§5 odst. 3) jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání staveb zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby („srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem. Pro všechny platí, že bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby, ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby. V souvislosti s restitucemi je právě i církev častěji než dříve oním „stavebníkem“.

Z výše řečené povinnosti tedy vyplývá, že při každé opravě budov, včetně kostelů či far, která podléhá stavebnímu povolení, je třeba již v době zpracování projektové dokumentace myslet i na řešení srážek, které padají na střechy těchto objektů. Proč? Voda po střeše steče a jde o to, aby neodtekla kanalizací bez užitku nebo aby rychlým odvodem kanalizací dokonce nenapáchala při přívalových deštích škody. Je třeba ji v blízkosti budov zadržet a využít – buď k zalévání nebo k prosté závlaze okolních pozemků. Nechceme ale, aby došlo k podmáčení stavby, proto je třeba, aby projektant zvolil citlivé řešení šité na míru místním podmínkám. Někde bude možné s nashromážděnou vodou zalévat, někde třeba splachovat toalety, jinde bude možné vodu odvést do nějakého jezírka či tůňky nebo „jen“ do vhodného průlehu v terénu. V historické městské zástavbě mnohde jiné řešení než stávající kanalizace není možné. Vždycky je ale dobré se nad otázkou kam s vodou zamyslet a nelpět na starých zvycích, které se v dnešní době ukazují jako velmi krátkozraké.

Navíc je užitečné si uvědomit, že zákon mluví jen o případech, které jsou řešeny na stavebním úřadě – zatímco změnu v nakládání se srážkovou vodou lze navrhnout a realizovat i samu o sobě. A tady vidím výzvu pro církev, která jako dobrý hospodář jde ostatním příkladem – přesně v duchu encykliky Laudato si´.

 

Tisk   |   Poslat článek známému