Zasedání Sociální komise COMECE se konalo v kontextu hlubokých geopolitických, technologických a socioekonomických proměn, které v současnosti zasahují nejen Evropu, ale celý svět. Diskuse se zaměřily na klíčové výzvy, jako jsou umělá inteligence, dostupnost bydlení, kvalita pracovních míst a budoucnost práce, stejně jako rostoucí nerovnosti a proměnu priorit politik Evropské unie, zejména v souvislosti se zvyšujícími se investicemi do obrany a problémy s konkurenceschopnosti. Účastníci zdůraznili význam ochrany lidské důstojnosti, sociální soudržnosti a obecného dobra v podmínkách rychlých změn, v souladu s vizí integrálního lidského rozvoje církve.
Úvodní část nabídla širší rámec pro diskusi. Martina Giacomel (Dikasterium pro podporu integrálního lidského rozvoje) poukázala na rostoucí angažovanost církve v reflexi etických důsledků technologických změn, zejména umělé inteligence, a zdůraznila rizika pro zranitelné skupiny. Upozornila, že technologický pokrok musí zůstat ve službě lidské osoby.
Dr. Peter Hefele (Martens Centre) představil strukturální faktory, které formují současnou situaci v Evropě. Poukázal na demografické výzvy, jako je stárnutí populace, nedostatek pracovních sil a tlak na zdravotní a důchodové systémy, a zdůraznil, že sám koncept práce se v současnosti proměňuje. Zmínil také pomalý ekonomický růst a klesající konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s globálními aktéry, stejně jako nedokončený jednotný trh EU. Tyto jevy úzce souvisejí s otázkami sociální a územní soudržnosti, včetně krize bydlení.
Geopolitické změny tuto situaci dále komplikují. Rostoucí důraz na strategickou autonomii vyžaduje značné veřejné investice, což vede k obtížným kompromisům mezi bezpečností, konkurenceschopností a sociálními prioritami. Ekonomickou a bezpečnostní politiku již nelze oddělovat, a Evropa se musí „znovu vynalézt“, aby si udržela konkurenceschopnost a zároveň zachovala svůj sociální model. Ekologická a digitální transformace navíc může prohlubovat regionální a sociální nerovnosti, pokud nebudou řízeny citlivě. Komplexnost víceúrovňového vládnutí (EU, stát, region, místní úroveň) představuje další výzvu, zejména v podmínkách omezených rozpočtů a konkurenčních priorit, jako jsou obrana či migrace.
První sekce zasedání byla věnována připravované Strategii EU pro boj proti chudobě, jejíž představení se očekává v květnu 2026. Olivier Bontout (Evropská komise) představil aktuální stav příprav a zdůraznil snahu posílit koordinaci mezi členskými státy a řešit strukturální příčiny chudoby, včetně nedostupnosti bydlení, vysokých nákladů na energie a fenoménu pracující chudoby. Připomenut byl také dlouhodobý politický cíl odstranit chudobu do roku 2050. Jako nejúčinnější opatření se ukazují dostupné bydlení a kvalitní služby pro děti. Předpokladem účinných opatření je nicméně kvalitní statistika.
Navzdory existujícím závazkům zůstává chudoba a sociální vyloučení v EU rozšířeným problémem, který postihuje více než 90 milionů lidí. Diskuse zdůraznila význam sociálních investic, zejména do vzdělávání, péče o děti a integrace na trhu práce. Zástupci občanské společnosti a církevních organizací, včetně Réky Tunyogi (Social Platform) a Petera Verhaegheho (Caritas Europa), vyzvali k ambicióznějšímu, multidimenzionálnímu a na lidských právech založenému přístupu, realizovanému na všech úrovních správy. Upozornili také na možné negativní dopady některých politik EU a na riziko, že rostoucí výdaje na obranu oslabí sociální priority.
Druhé zasedání se zaměřilo na krizi bydlení a Evropský plán dostupného bydlení. Tatiana Márquez Uriarte (Evropská komise) představila plán jako významný krok k uznání bydlení jako úkolu pro evropskou politiku. Zdůraznila jeho cíle, včetně zvýšení nabídky, mobilizace investic a podpory nejvíce zasažených skupin.
Sorcha Edwards (Housing Europe) upozornila na rozsah krize, kdy rostoucí náklady a nedostatečná nabídka bydlení dopadají zejména na nízkopříjmové domácnosti, mladé lidi a rodiny. Účastníci zdůraznili, že samotné zvýšení nabídky nestačí a musí být doprovázeno dalšími nástroji. Byla vyjádřena obava z omezené závaznosti opatření na úrovni EU a z možného nedostatečného zapojení členských států. Bydlení bylo opakovaně označeno za klíčovou podmínku sociálního začlenění a lidské důstojnosti.
Třetí zasedání se věnovalo připravovanému Aktu o kvalitě pracovních míst a budoucnosti práce. Diskuse se zaměřila na výzvy spojené s digitalizací, včetně algoritmického řízení práce, subdodavatelských řetězců, duševního zdraví a práva na odpojení. Maria Luisa Llano Cardenal (Evropská komise) představila aktuální stav příprav s tím, že legislativní návrh se očekává na konci roku 2026.
V panelové diskusi zazněly různé perspektivy. Sigrid Marz (UNIAPAC) zdůraznila roli podnikatelů při vytváření práce sloužící integrálnímu rozvoji člověka, s důrazem na důstojnost, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, etické dodavatelské řetězce a důvěru v sociálním dialogu. Upozornila také na obavy z nadměrné regulace a na potřebu řešit nedostatek dovedností. Michael Freytag (World Employment Confederation Europe) zdůraznil nutnost zachovat konkurenceschopnost a vyvarovat se nadměrné regulace, přičemž apeloval na zaměření na konkrétní výsledky. Ludovic Voet (odborová federace ETUC) zdůraznil, že práce má sloužit člověku, nikoli naopak. Poukázal na potřebu zajistit důstojnost v digitální době, spravedlivé pracovní podmínky, ochranu v rámci spravedlivé transformace a důsledné prosazování pracovních práv.
Zasedání rovněž zahrnovalo diskusi o připravovaném dokumentu COMECE o budoucnosti práce, jehož text který připravila pracovní skupina delegátů z Německa, Holandska, Maďarska a České republiky. Členové komise vyjádřili dokumentu podporu. Jeho zveřejnění se předpokládá po vydání první encykliky papeže Lva XIV., plánovaném na květen 2026.
Závěrem bylo potvrzeno, že sociální spravedlnost, lidská důstojnost a solidarita zůstávají klíčovými principy evropských politik. Účastníci zdůraznili, že technologické a ekonomické změny musí být řízeny etickými principy a směřovat k obecnému dobru. Sociální komise COMECE bude i nadále aktivně přispívat k formování politik, které posilují sociální soudržnost, chrání zranitelné skupiny a podporují integrální lidský rozvoj v Evropě.
