Stanoviska

V pátek 11. 12. 2020 představila Komise pro spravedlivé důchody (v čele s Danuší Nerudovou) spolu s MPSV návrh penzijní reformy. Problémy stávajícího systému, jež má reforma především řešit, jsou následující: nedocenění péče o výchovu dětí, stejný důchodový věk pro všechny profese včetně těch náročných, nedocenění pracujících důchodců, nízký důchod některých seniorů i přes celoživotní práci a rekordně dlouhá doba pojištění.

Koncem ledna 2020, v době před projednáváním novely zákona o exekutorech, připravila SO ČBK (podskupina Jakuba Jinka) stanovisko vyjadřující podnět k problému exekucí z pozice sociální nauky církve. Stanovisko apeluje na to, aby byl při projednávání brán zřetel na to, co se uvádí v jeho obsahu. Za stanovisko se pozitivně postavil generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl, podepsal je kardinál Dominik Duka a poté bylo předáno Poslanecké sněmovně.

Ekologická sekce Pracovní skupiny pro sociální otázky při České biskupské konferenci (https://www.socialninauka.cz/o-nas/ekologicka-sekce/) plně podporuje petici ministru zemědělství České republiky „Vraťme život do krajiny“, kterou iniciovala Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota. Text petice (https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/) považujeme za velmi závažný a s jeho smyslem se ztotožňujeme.

V tomto článku chci informovat o podstatných změnách legislativy, které se týkají regulace médií. Uvažované opatření upravuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018 (viz Úřední věstník Evropské unie L 303/69). Co přináší novela Směrnice o audiovizuálních mediálních službách?

V krátkém zamyšlení nad otázkou násilí páchaného na ženách Jiří Šenkýř představuje jako "řešení" myšlenky papežské exhortace Amoris laetitia zejména z článku 54. Vedle toho - vlastně jen tak letmo - zmiňuje druhé "řešení" takzvané Istanbulské úmluvy. Nestaví je nutně do protikladu ani nepřichází s nějakým kategorickým stanoviskem. Zato však - a možná především - apeluje do vlastních řad...

Na základě četných odborných výzkumů z nejrůznějších vědních oborů se ukazuje, že na následky znečištění životního prostředí umírá na světě víc lidí než při válkách, přírodních katastrofách a epidemiích. V nedávné době citovala některá naše média zprávu z prestižního lékařského časopisu The Lancet. Jaké jsou výsledky této zprávy a co z ní vyplývá?

Zásady, které charakterizují, co pro správce církevního majetku znamená etické smýšlení a jednání, připravil Jiří Šenkýř podle stejnojmenného článku, jehož autorem je Carlo Redaelli. Článek vyšel v časopise Adnotatio iurisprudentiae (1–2/2017), vydávaném periodicky Akademií kanonického práva v Brně spolu s Diecézním církevním soudem brněnské diecéze.

Na závěr svého příspěvku na říjnové konferenci k hospicové péči přednesl prof. Mlčoch zásady pro lékaře i pacienta: Desatero pro lékaře a Patero pro pacienta. Ve skutečnosti je sestavil již před devíti lety, v souvislosti s jednou z politických snah o reformu zdravotnictví. Jako nadčasové se však tyto zásady ukazují teprve tváří v tvář tématu dobrého umírání.

Istanbulská úmluva je nejobsáhlejší mezinárodní dohodou, která se jako nástroj mezinárodního práva stává pro signatářský stát závaznou na poli veřejného mezinárodního práva (hard law). Je založena na předpokladu, že násilí páchané na ženách je formou genderově podmíněného násilí. Toto násilí vůči ženám považuje za porušení lidských práv a formu diskriminace.

Víkendový výjezd byl letos naplánován do Českého Krumlova, do tamního nově otevřeného studijního centra. Politici města dali najevo, že kromě tvrdého komerčního turismu chtějí podpořit alternativu: totiž návštěvníky, kteří se sice také budou kochat krásným prostředím a procházet po místech, kde naši předkové zanechali zřetelnou stopu, avšak zároveň se, byť nakrátko, zařadí do běžného rytmu města...

Pracovní skupina pro sociální otázky (SO ČBK) je znepokojena některými pozměňovacími návrhy, které byly předloženy v rámci projednávání novely občanského zákoníku (tisk 642). O této novele by měla Poslanecká sněmovna hlasovat ve třetím čtení po 18. říjnu 2016.

Pracovní skupina pro sociální otázky (SO ČBK) uskutečnila začátkem října víkendový výjezd v bývalém klášterním komplexu v severočeských Hejnicích. Cíl byl rovnou několikanásobný: vzdělávací aktivity, duchovní posila, prožitek mezilidské sounáležitosti, relaxační pobyt v pěkné přírodě.

Ochrana životního prostředí se člení podle jednotlivých složek a řeší ji tudíž několik ministerstev najednou. Udržet si celkový pohled na problematiku je v této situaci obtížné - zvlášť když právní předpisy nejsou vypracovávány s ohledem na to, že jednotlivé složky životního prostředí se ovlivňují.

V září roku 2015 představil předseda Evropské komise J.-C. Juncker novou politickou inicativu nazvanou Evropský sociální pilíř. Má se stát základem pro utváření společné sociální politiky, primárně určené pro země eurozóny, nicméně s možností přistoupení rovněž pro ostatní země EU.

Členové SO ČBK vítají zákon schválený senátem jako opatření nastolující větší míru relativní spravedlnosti. Zákon reaguje na problematiku nevhodně nastavených transferů v oblasti rodinné a sociální politiky.

Členové SO ČBK vítají zákon připravený Ministerstvem financí, který reaguje na některé neférové praktiky, k nimž v praxi dochází v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů. Zákon vnímají jako posilu postavení spotřebitele a celkově principu odpovědného úvěrování.

Členové SO ČBK vyjadřují znepokojení nad tragickými událostmi, ke kterým došlo z pátku 13.11. na sobotu 14.11. t.r. v Paříži. Teroristické činy hodnotí jako ohavné a nelidské, stojící přímo proti víře v milujícího Boha všech lidí. Členové skupiny vyslovují soustrast a solidaritu, vyzývají a apelují, především však stále věří a doufají ....

Na odborném semináři politicko-sociální sekce v březnu t.r. byl přednesen referát (Daniel Hůle) na téma sociálního bydlení. Příspěvek upozornil na dlouhodobé souvislosti dané problematiky a zabýval se aktuálním stavem fenoménu sociálního bydlení v současné ČR; poté následovala diskuze. K tématu přinášíme závěrečnou reflexi, v níž je kladen důraz na (možnou) roli církve v právě diskutované koncepci sociálního bydlení.