Současná situace s ochranou biodiverzity v celé její pestrosti, dané Stvořitelem, je povážlivá (viz příspěvek „Vládněte nad rybami moře“ zde). Mezinárodní obchod s ohroženými druhy fauny a flóry a jejich částmi je druhou největší příčinou vymírání stále většího počtu druhů hned za ničením jejich původních stanovišť. V nelegálním obchodu s těmito tvory se používají i brutální způsoby odchytů a zabíjení, přeprava v nevyhovujících podmínkách, kdy dochází k obrovským ztrátám ještě před prodejem. I tak se pašerákům vyplatí, protože výsledné ceny na černém trhu dosahují často astronomických hodnot (přičemž domorodý lovec či sběrač, stojící na začátku akce, získá nepatrný pakatel). Jde o obrovský ilegální byznys, který se řadí svým objemem hned za pašování drog a zbraní!
Důležitým legislativním nástrojem, snažícím se omezit toto drancování přírody, je úmluva CITES (zkratka Convention of International Trade in Endangered Species of Flora and Fauna). Tato smlouva byla podepsána ve Washingtonu již v roce 1973. Jejím cílem je dostat pod kontrolu obchod s ohroženými zvířaty, rostlinami a s jejich částmi či výrobky z nich. Česká republika přistoupila v roce 1993 jako 117. člen. Dnes je signatářem této smlouvy 164 zemí. Podle stupně ohrožení své existence v přírodě jsou druhy rostlin a živočichů na seznamech CITES rozděleny do kategorií A, B, C, popř. D (vyhláška EU), popř. I, II, III (celosvětově). Předmětem ochrany CITES je asi 2500 druhů zvířat (z toho cca 500 v nejvyšší kategorii I, a 35000 druhů rostlin (z toho cca 200 v nejvyšší kategorii I) a tyto seznamy jsou pravidelně aktualizovány.
V ČR dohlíží na dodržování úmluvy CITES odbor mezinárodní ochrany biodiverzity Ministerstva životního prostředí, což je výkonný orgán CITES s hlavní odpovědností, který vydává dovozní a vývozní povolení pro objekty chráněné podle CITES, dále Česká inspekce životního prostředí jako kontrolní orgán, dohlížející na dodržování právních předpisů souvisejících s legislativou CITES, také Agentura ochrany přírody a krajiny, oddělení mezinárodních úmluv, příslušné Krajské úřady.
Hlavními výchozími zeměmi nelegálního obchodu jsou státy Afriky, jižní Ameriky a Asie, cílovými zeměmi východní Asie, zejména Čína, Japonsko, kde se jejich rostlinný i živočišný materiál používá na výrobu prostředků lidového léčitelství, dále severní Amerika, Evropa, kam se pašuji hlavně „hobby“ zvířata (ptáci, plazi, ryby…) a rostliny (orchideje, kaktusy…).
Pašovány jsou nejen živé exempláře rostlin a živočichů včetně vývojových stádií, ale také kožešiny, kůže, výrobky z nich (kabelky, obuv…), části těl jako suvenýry, výrobky asijského léčitelství, gurmánské speciality (např. kaviár), suroviny (např. vzácná tropická dřeva), etnografické artefakty (např. domorodé masky obsahující peří nebo rostlinné části z druhů zahrnutých v seznamech CITES). Mediálně jsou asi nejznámější případy brutální likvidace nosorožců asijskými gangy kvůli rohům, pašovaným do asijských zemí pro jejich (naprosto fiktivní) účinky v léčitelství, podobně dochází k vybíjení slonů a ilegálnímu obchodu se slonovinou apod.
Je smutnou skutečností, že naše republika patří mezi země neblaze proslulé pašeráctvím rostlin a živočichů chráněných podle CITES, ať už jako země cílová nebo tranzitní. Poměrně často se v médiích objevují kauzy odhaleného pašování „ve velkém“, např. orchidejí, kaktusů, želv či papoušků, napojené někdy na mezinárodní sítě pašeráků.
Pak je ještě neúmyslné pašování „v malém“; zde je nutno upozornit, že suvenýry ze zahraniční dovolené často obsahují části organismů chráněných CITES. Jde např. o některé mořské živočichy a suvenýry z nich (koráli, mořští koníci, některé ulity), výrobky z kůže živočichů chráněných CITES, prostředky lidového léčitelství z chráněných rostlin, etno-suvenýry obsahující části z organismů pod ochranou CITES. Z neznalosti pak mohou mít rekreanti vracející se z dovolené potíže při kontrole na letištích či na hranicích ať už v zemích vývozu nebo u nás, končící v lepším případě pouze zabavením pašovaných předmětů. Kromě toho je třeba mít na paměti, že nákupem těchto věcí (které se časem stejně stanou zbytečnými zaprášenými rekvizitami) udržujeme poptávku a tím i nelegální odběr z přírody. Navíc nákupem nepodporujeme chudé domorodce, ale bohaté překupníky a kšeftaře, kteří najaté prodejce připraví o většinu výdělku.
Josef Rajchard