Obsah a úvod Relatio Finalis

 

Závěrečná zpráva biskupské synody pro Svatého otce Františka (24. října 2015)

Zveřejňujeme text Závěrečné zprávy biskupské synody pro Svatého otce Františka, vypracovaný na závěr 24. Řádného všeobecného shromáždění (4.-25. října 2015) na téma „Povolání a poslání rodiny v církvi a v současném světě“.

OBSAH

ÚVOD

I. ČÁST: CÍRKEV NASLOUCHÁ RODINĚ

I. kapitola: Rodina v antropologickém a kulturním kontextu současné společnosti

• Společensko-kulturní kontext
• Náboženský kontext
• Antropologická proměna
• Kulturní protiklady
• Konflikty a napětí
• Křehkost i síla rodiny

II. kapitola: Rodina ve společenském a ekonomickém kontextu současné společnosti

• Rodina jako nenahraditelný zdroj pro společnost
• Politiky ve prospěch rodiny
• Samota a nejistota
• Ekonomika a spravedlnost
• Chudoba a vyloučení
• Ekologie a rodina

III. kapitola: Rodina, její začlenění a společenství

• Třetí věk
• Vdovský stav
• Poslední období života a žal v rodině
• Osoby se specifickými potřebami
• Osoby nežijící v manželství
• Migranti, utečenci a pronásledovaní
• Některé osobité problémy
• Děti
• Žena
• Muž
• Mladí

IV. kapitola: Rodina a citový život

• Závažnost citového života
• Formace k sebedarování
• Zranitelnost a nezralost
• Technika a plození člověka
• Výzva pro pastoraci

II. ČÁST: RODINA V BOŽÍM PLÁNU

I. kapitola: Rodina v dějinách spásy

• Boží pedagogika
• Trojiční obraz v rodině
• Rodina v Písmu svatém
• Ježíš a rodina

II. kapitola: Rodina v církevním magisteriu

• Nauka Druhého vatikánského koncilu
• Pavel VI.
• Jan Pavel II.
• Benedikt XVI.
• František

III. kapitola: Rodina v křesťanské nauce

• Manželství v řádu stvoření a svátostném naplnění
• Nerozlučitelnost a plodnost manželského svazku
• Dobra rodiny
• Pravda a krása rodiny

IV. kapitola: Směrem k naplňování života rodiny v církvi

• Niterné pouto mezi církví a rodinou
• Milost obrácení a naplnění
• Milosrdenství je srdcem zvěstování

III. ČÁST: POSLÁNÍ RODINY

I. kapitola: Utváření rodiny

• Příprava na manželství
• Slavení svatby
• První roky rodinného života
• Formace kněží a jiných pastoračních pracovníků

II. kapitola: Rodina, plodivá síla a výchova

• Předávání života
• Zodpovědnost při plození
• Hodnota života ve všech jeho fázích
• Adopce a osvojení
• Výchova dětí

III. kapitola: Rodina a pastorační doprovázení

• Komplexní situace
• Doprovázení v různých situacích
• Rozlišování a začleňování

IV. kapitola: Rodina a evangelizace

• Rodinná spiritualita
• Rodina jako činitel pastorace
• Vztah s kulturami a s institucemi
• Otevřenost pro misii

ZÁVĚR: Modlitba ke Svaté rodině

 

ZKRATKY

• AA: Druhý vatikánský koncil, dekret Apostolicam Actuositatem (18. listopadu 1965)
• AG: Druhý vatikánský koncil, dekret Ad Gentes (7. prosince 1965)
• KKC: Katechismus katolické církve (15. srpna 1997)
• CiV: Benedikt XVI., encyklika Caritas in Veritate (29. června 2009)
• DC: Papežská rada pro legislativní texty, instrukce Dignitas Connubii (25. ledna 2005)
• DCE: Benedikt XVI., encyklika Deus Caritas Est (25. prosince 2005)
• DeV: Sv. Jan Pavel II., encyklika Dominum et Vivificantem (18. května 1986)
• GS: Druhý vatikánský koncil, pastorační konstituce Gaudium et Spes (7. prosince 1965)
• EdE: Sv. Jan Pavel II., encyklika Ecclesia de Eucharistia (17. dubna 2003)
• EG František, apoštolská exhortace Evangelii Gaudium (24. listopadu 2013)
• EN Blahoslavený Pavel VI., apoštolská exhortace Evangelii Nuntiandi (8. prosince 1975)
• EV: Sv. Jan Pavel II., encyklika Evangelium Vitae (25. března 1995)
• FC: Sv. Jan Pavel II., apoštolská exhortace Familiaris Consortio (22. listopadu 1981)
• IL: 3. Mimořádné všeobecné zasedání biskupské synody „Pastorační výzvy pro rodinu v podmínkách evangelizace“, Instrumentum Laboris (24. června 2014)
• LF: František, encyklika Lumen Fidei (29. června 2013)
• LG: Druhý vatikánský koncil, věroučná konstituce Lumen Gentium (21. listopadu)
• LS: František, encyklika Laudato Si' (24. května 2015)
• MV: František, bula Misericordiae Vultus (11. dubna 2015)
• NA: Druhý vatikánský koncil, dekret Nostra Aetate (28. října 1965)
• NMI: Sv. Jan Pavel II., apoštolský list Novo Millennio Ineunte (6. ledna 2001)
• RM: Sv. Jan Pavel II., encyklika Redemptoris Missio (7. prosince 1990)
• VS: Sv. Jan Pavel II., encyklika Veritatis Splendor (6. srpna 1993)

 

ÚVOD

1. My Otcové, shromáždění na synodě okolo papeže Františka, mu děkujeme za to, že nás svolal, abychom spolu s ním a pod jeho vedením uvažovali o povolání a poslání dnešní rodiny. Jemu předkládáme plod naší práce, s pokorou a s vědomím všech omezení, která obsahuje. Můžeme však konstatovat, že jsme stále měli před očima rodiny ve světě s jejich radostmi a nadějemi i s jejich smutkem a úzkostmi. Kristovi učedníci vědí, že „není nic opravdu lidského, co by nenašlo v jejich srdci odezvu. Jejich společenství se totiž skládá z lidí, kteří jsou sjednoceni v Kristu, při svém putování do Otcova království jsou vedeni Duchem svatým a přijali zvěst o spáse, kterou mají předložit všem. Proto také toto společenství cítí, že je opravdu těsně spjato s lidstvem a jeho dějinami“ (GS 1). Děkujeme Pánovi za velkorysou věrnost, s níž mnoho křesťanských rodin odpovídá na své povolání a poslání, a to i uprostřed překážek, nepochopení a utrpení. K těmto rodinám přichází povzbuzení celé církve, která je sjednocena kolem svého Pána, posilována působením Ducha a ví, že má slovo pravdy a naděje, jímž se může obrátit ke všem lidem. Papež František to připomněl při zahajovací liturgii k poslední etapě této synodní cesty věnované rodině: „Bůh nestvořil lidskou bytost k životu ve smutku nebo k setrvávání v samotě, nýbrž ke štěstí, k tomu, aby sdílela cestu s jiným člověkem, s nímž by se doplňovala... Jde o týž plán, který Ježíš… shrnuje slovy: ‚Na začátku při stvoření (Bůh) učinil (lidi) jako muže a ženu. Proto opustí muž otce i matku, připojí se ke své ženě, a ti dva budou jeden člověk. Už tedy nejsou dva, ale jeden‘ (Mk 10,6-8; srov. Gen 1,27; 2,24).“ Bůh „spojuje srdce muže a ženy, kteří se milují, a spojuje je v jednotě a nerozlučitelnosti. Znamená to, že cílem manželského života není pouze zůstat spolu navždy, nýbrž navždy se milovat! Ježíš tak obnovuje původní a ustavující řád. ... Jedině ve světle bláznovství Ježíšovy nezištné velikonoční lásky se totiž jeví jako srozumitelné bláznovství nezištné manželské lásky, která je výlučná a je usque ad mortem (až do smrti)“ (Homilie při mši zahajující synodu, 4. října 2015).

2. Rodina, lůno radostí i zkoušek, je první a základní „školou lidství“ (srov. GS 52). I přes zprávy z různých prostředí signalizující krizi rodiny jako instituce zůstává u mladých generací živá touha po rodině. Církev jakožto odbornice na lidství a ve věrnosti svému poslání hlásá s hlubokým přesvědčením „evangelium rodiny“, které přijala spolu se Zvěstováním Ježíše Krista, s nepřetržitým učením Otců, duchovních učitelů a církevního magisteria. Na cestě církve získává rodina specifickou důležitost: „Láska (Boha), s níž se vydal na cestu s lidstvem, s níž se vydal na cestu se svým lidem, byla taková, že dospěla až k okamžiku zralosti, kdy dal největší znamení své lásky: svého Syna. A kam poslal svého Syna? Do paláce? Do města? Aby začal něco podnikat? Poslal ho do rodiny. Bůh vstoupil do světa v rodině. A mohl to tak udělat, protože to byla rodina, která měla srdce otevřené pro lásku, měla otevřené dveře“ (František, projev na Slavnosti rodin, Philadelphia, 27. září 2015). Dnešní rodiny byly poslány jako „učedníci misionáři“ (srov. EG 120). V tomto smyslu je třeba, aby rodina nově objevila sama sebe jako nezbytného činitele evangelizace.

3. K úvahám o rodině svolal papež biskupskou synodu. „Už to, že se scházíme in unum okolo římského biskupa, je událost milosti, při níž se na cestě duchovního a pastoračního rozlišování projevuje kolegialita biskupů“ (František, Projev u příležitosti modlitební vigilie při přípravě na Mimořádnou synodu o rodině, 4. října 2014). Během dvou let se konalo Mimořádné všeobecné shromáždění (2014) a Řádné všeobecné shromáždění (2015); obě si vzala za úkol naslouchat Božím znamením i lidským dějinám při věrnosti evangeliu. Plod prvního synodního setkání, k němuž Boží lid významně přispěl, dozrál v Relatio Sinodi (Zprávě ze synody). Náš dialog a naše úvahy byly inspirovány postojem trojího druhu: naslouchat životu dnešní rodiny v perspektivě víry a v komplexnosti všech jeho světel a stínů; hledět na Krista, abychom s novou svěžestí a nadšením znovu uvažovali o zvěstování, jehož se nám dostává skrze víru církve; v Duchu Svatém provádět konfrontaci, abychom rozpoznávali cesty, na nichž církev a společnost může obnovovat své nasazení pro rodinu založenou na manželství mezi mužem a ženou. Křesťanská zvěst týkající se rodiny je vskutku dobrou zprávou. Rodina je nejen povzbuzována k tomu, aby reagovala na různé dnešní problémy, ale především ji Bůh volá, aby si stále znovu uvědomovala svou misijní identitu. Při diskusích o otázkách, které se jich přímo týkají, obohatila synodní shromáždění přítomnost manželských dvojic a rodin. Při zachování cenných plodů předcházejícího shromáždění, jež se věnovalo výzvám pro rodinu, jsme nyní svůj pohled zaměřili na její povolání a poslání v církvi a v současném světě.