2. Jaké podněty dala encyklika státu

 

25. Pokud se týká státní moci, Lev XIII. překračuje směle hranice vymezené liberalismem a neústupně učí, že státní moc se nesmí pokládat jen za strážce práva a pořádku, nýbrž že se musí jak jen možno "veškerým zaměřením zákonodárství a všemi ustanoveními snažit o to, aby již z uspořádání státu samo sebou vyrůstalo blaho jak celku, tak jednotlivců"[1]. Že se jednotlivým občanům a rodinám musí samozřejmě ponechat spravedlivá volnost v jednání: že se však přitom musí zabezpečit obecné blaho a že se musí zamezit jakémukoli bezpráví. Že úkolem státní moci je chránit společnost jako celek i jednotlivé její členy: že se však při hájení soukromých práv musí brát zvlášť zřetel na slabé a chudé. "Neboť bohatí jsou dost zabezpečeni prostředky na svou ochranu, a proto tolik nepotřebují, aby je stát ochraňoval; chudý lid však prostředky na ochranu nemá a spoléhá se především na ochranu státu. Námezdní dělníci patří mezi chudé lidi; proto se jich má stát ujímat se zvláštní starostlivostí a prozíravostí."[2]

26. Nepopíráme sice, že vlády různých států se již před okružním listem Lva XIII. postaraly o některé nejnaléhavější potřeby dělnictva a že potlačily příliš kruté nespravedlnosti na něm páchané. Ale teprve potom, co zazněl do celého světa apoštolský hlas z Petrova stolce, uvědomily si vlády konečně plněji svou povinnost a odhodlaly se provádět výraznější sociální politiku.

27. Liberalismus, který byl se svými názory již dlouhou dobu na překážku účinné sociální činnosti státu, pozbyl v té době již moci. Encyklika dosáhla toho, že národy samy vzaly energicky a důkladně sociální politiku do vlastních rukou. Povzbudila také nejlepší katolíky, že nabídli své síly vládám k účinné práci v této oblasti. Často se stávali právě oni vynikajícími průkopníky této nové politiky i v zákonodárných sborech: dokonce sociální zákony, vydané v posledních dobách, sněmovnám často navrhli a vypracovali sluhové církve, dokonale proniknuti učením Lva XIII.; a titíž mužové se účinně přičiňovali o to, aby se tyto zákony přijaly i naplňovaly.

28. Z této stálé a neúnavné práce vzniklo i "pracovní právo", nový obor právní vědy, dřívějšímu věku zcela neznámý, jenž statečně chrání posvátná práva dělníků, vyplývající z důstojnosti člověka a křesťana; toto právo bere v ochranu duši, zdraví, síly, rodinu, domy, dílny, mzdu, bezpečnost při práci, vůbec vše, co se týká postavení pracujících, zvláště pak žen a dětí. I když se taková ustanovení neshodují všude a ve všech podrobnostech se směrnicemi Lva XIII., nelze popírat, že je v nich obsaženo mnoho z toho, co upomíná na encykliku Rerum novarum, jež má velmi velkou zásluhu o to, že se postavení dělníků zlepšilo.


[1] Lev XIII., enc. Rerum novarum, 26

[2] Tamtéž, 29

 

Rozhovor

"Environmentální poustevnictví" nás neochuzuje... (Marek Drápal)

Ing. et Ing. Marek Drápal, Ph.D. (nar. 1979) vystudoval biomedicínské inženýrství na elektrotechnické fakultě ČVUT, postgraduálně lékařskou biofyziku na 1. lékařské fakultě UK, a poté ekologické zemědělství na ČZU.

Žije v malé obci v podhůří Jizerských hor stylem ohleduplným k přírodě. Má pět dětí a devatero zaměstnání, nejvíce živí rodinu dálkovou správou serverů.

Je předsedou poradního odboru pro životní prostředí při Synodní radě ČCE. Založil a řídí Českou křesťanskou environmentální síť.

Sledujte nás